SPLNĚNÍ TOUHY PO SEDMDESÁTI LETECH - Tedy v osmdesáti

Od dětství se mi líbili sádroví trpaslíci. Chtěla jsem vždy dva
-jednoho, který by pracoval, měl staré dřevěné kolečko, lopatu a rýč,
-druhého, který by nedělal nic, seděl by a kontroval prvního, aby se neflákal.

Čas plynul, trpaslíci byli prohlášeni za největší kýč, ale já po nich vytrvale toužila.
V devadesátých letech byli k dostání plastoví trpaslíci, ale ti se mi vůbec nelíbili.
Až nastal den D přišla jsem ke kamarádce a na zahradě stál ON – vytoužený pracující sádrový trpaslík. To byl sen. Ten je krásný, hlesla jsem. Kamarádka řekla, že trpaslíka vyhazuje, protože je rozbitý a překáží.
Pak se mě rozpačitě zeptala, zda ho nechci. Trpaslíka jsem hodila do tašky a utíkala jsem s ním tryskem domů, aby si to Květa nerozmyslela. Našla jsem pro něho místo na skalce a se slovy-jsi krásný Čendo, jsem mu dala dobrou noc.

To co bylo dál jsem se dozvěděla až z Čendova deníku.


DENÍK SÁDROVÉHO TRPASLÍKA ČENDY I
Autor Čenda

Curriculum víte?

pro ne latiníky „životopis“


Jsem 26 cm vysoký sádrový trpaslík vyrobený ve třicátých letech minulého století.

Po těžkém úrazu, který skončil ulomením téměř celé pravé ruky a zlomeninou klenby lebeční, jsem byl neznámou osobou vynesen k popelnici.

Paní Lena mne našla u popelnice, odnesla na skalku a se slovy „jsi velký fešák, Čendo“ mně dala dobrou noc.

Jak z mnoha vědeckých studií vyplývá, se 74,6% jistotou ožije subjekt, který obdržel jméno.
Svou současnou existencí potvrzuji oprávněnost tvrzení renomovaných odborníků.

Deník trpaslíka II

Autor ČENDA

Konec dobrý, všechno dobré.

Probudil jsem se ve tři ráno a ve svitu měsíce jsem viděl, že stojím v překrásné krajině. Obklopovaly mne staleté borovice, smrky břízy a růžové keře azalek.
Asi za hodinu projelo kolem mne policejní auto a z něj vylezli dva policajti.
Diskutovali o tom, že v naší ulici došlo ke krádeži. Opatrně jsem se schoval pod azalkový keř, ani jsem nedutal-uvědomil jsem si, že nemám občanský
průkaz a mohl bych být považován za zloděje. Vlastně nemám vůbec nic.
Jsem, bezdomovec-nemám zdravotní průkaz, rodný list, řidičák-prostě nemám NIC,NIC,NIC. Nevím, kdo jsou moji rodiče, nemám sirotčí důchod (dnes jsem ožil)
Ani starobní důchod (před 80 lety jsem byl vyroben). Nemohu pracovat ani podnikat (nemám doklady)

Když v osm ráno se na mne přišla podívat paní Lena prosil jsem ji, aby mi část pozemku pronajala. Dohodli jsme se, že jí budu platit 6 Kč ročně za 2,5 čtverečního
metru na stavbu chaty a ona mi poskytne denně čaj, půlku rohlíku a polévku.
A navíc mi dala spojení na syna Tomáše, který mi určitě pomůže. Pan domácí naši dohodu odsouhlasil.

SLÁVÁÁÁÁÁ!!!!!

Komentáře:
» 14.02.2012 - 16:43

Liška76
je dobré dávat jména:))


» 14.02.2012 - 17:01
Tomáš
Trpasličí život nikoho neničí,
někomu se však trpaslící příčí...:-)


» 14.02.2012 - 22:32
WAYWARD
...oceňuju**


» 14.02.2012 - 22:43

Bíša
Nyní už vím, po kom máš talent - po mamince!*


» 15.02.2012 - 07:36

GABER
Asi si budu muset pořídit trpaslíka.......:o))


» 16.02.2012 - 12:57

zmrazek
jj super mimochodem já vůbec trpaslíka za kýč nepvažuju naopak je to hezká pohádková postava například film ať žijí duchové :D dostal jsem nápad co takhle vydat knihu z podobných příběhů o trpaslících :D :D


» 21.02.2012 - 09:18

umělec2
zmrazek: Však taky máma už píše další pokračování o běžném jeho životě. Ona s ním cestuje z chaty do Prahy, zařizuje mu pojištění, vyběhává oprávnění k podnikání. Nyní bydlí v kuchyni na Spořilově. A Tobě a Vám děkuje. Jen by potřeboval asi nějakou Sněhurku.


» 21.02.2012 - 11:17

vavaoko
Trpasličí příběh se mi líbí.Dám ST

Aka
umělec2:Nevnucuj mně pořád Sněhurku-ta má už sedm trpaslíků-to mám být osmý?.....Ani za nic!!!! Sádrový trpaslík Čenda.

» 11.03.2012 - 22:13
Aka
Tak to je zkouška zda umím odeslat komentář -modli seaby to vyšlo