O pár štípaných 10/10

21
Podvečer. Před stejným podnikem, jako na začátku. Skupiny mladíků dost hlučí. Policejní auto je na stejném místě, posádka je stejná – 1., 2. a 3. policista, jen na místě vedle řidiče sedí Honza v uniformě.

Trojice mládenců jde po chodníku kolem policejního auta. Jeden mladík odbočí a jde až k autu. Sehne se a zaťuká na okénko. Honza stáhne okénko, ale než stačí něco říct, mladík strčí ruku dovnitř, chytí Honzu za nos a začne mu ho kroutit. Honza popadne a zkroutí ruku, prostrčenou okénkem a zároveň otevírá dveře. Druzí dva hoši se na něj vrhají. Zároveň ze zadního sedadla vybíhají 1. a 2. Policista s obušky a pustí se do výtržníků. Od dveří podniku přibíhá několik dalších mladíků a perou se s policisty. Někdo křičí: „gestapo!“
3. policista mluví do radiotelefonu a pak se také přidává ke kolegům. Přijíždí další policejní auto, vybíhají daší policisté a pouštějí se do výtržníků. Přibíhá i Vašek. Je v civilu. Bere od jednoho policisty nějakého mladíka a rychle ho vede za auta. Vzápětí se vrací pro dalšího. Ten se vzpouzí víc, než předchozí, pokouší se o nějaké údery a chvaty, ale Vašek ho naprosto klidně zvládá a také ho táhne za auta.

Zadržovaný mladík: „Ty si sbal tu svou smradlavou cigošku a vodtáhni s ní do Afriky!“
Jiný zadržovaný: „Tohle vám fotr spočítá, nemyslete, že vám to projde!“
Mezitím stále zaznívají nadávky a potyčka pomalu končí.

22
Kancelář na policejní stanici. 1. policista píše na počítači, má zavázaný prst na ruce. 2. policista také sedí u počítače, ale jen do něj sem tam ťukne. Spíš se stará o obklad na nateklé tváři. Honza stojí u zrcadla a zblízka se do něj na sebe dívá.

Honza: „Já fakt mám na tom rypáku moňo, ten mi dal!“
2. policista: „Ale problémy budeš mít ty. Pohmoždils mu ruku.“
Honza: „A co jsem měl dělat?“
2. policista: „To, cos udělal, ale teď si to zodpovíš.“

1. policista se zvedne a jde si pro něco do sousední kanceláře. Otevře dveře. Ze dveří zaznívá: „Veď to tam len tak leželo!“ 1. Policista se zarazí a pohybem hlavy upozorňuje kolegy na dění za dveřmi. Pak pomalu jde dovnitř a nechá dveře otevřené. Za nimi sedí u stolu starší policista a proti němu sedí starší Rom.

Starší policista: „Tak jste to měl nechat ležet. Podívejte se, nejste tu poprvé, tak co si budeme povídat. Jenže teď to bude horší, vy jste ho tou jednou trubkou praštil.“
Starší Rom: „On mně ju chcel sebrat.“
Starší policista: „Vždyť byly jeho.“
tarší Rom: „Čo som mohl vědět?“
1. policista se mezitím vrací, ještě postojí mezi otevřenými dveřmi.
Starší policista: „Že nejsou vaše, to jste věděl.“
Starší Rom: „Veď tam len tak ležely.“
1. policista (Zavře dveře a s úsměvem vrtí hlavou): „Jenom tam tak ležely.“ Zase si sedá k svému stolu.
Honza: „Takhle nikam nemůžu. Ježíši, co já zkusím od ségry, to si snad nahraju. Co z toho ti darebáci mají?“
2. Policista: „Srandu, no. Nikdo na ně nemůže. Na kloudnej flastr je to málo a tak se v tom vždycky koupem akorát my.“
1. policista: „To máš jako ty tenkrát s tím obuškem z pytle ven. Jenže to ještě bejvávala pohoda.“
2. policista: „To jo, teď už nejde jen o pár štípanejch.“
Honza: (Sáhne si na nos): „Tahle teda štípala, tu si budu dlouho pamatovat.“
2. policista (poplácává si obkladem po tváři): „No ona tahle taky.“
1. policista: „Nejsou na tom líp vedle? Tam jde o pár štípnutejch trubek a maj ve všem jasno.“ Zvedne se a pootevře dveře. Zpoza nich zaznívá nešťastný hlas staršího Roma: „Ako tak můžete hovorit? To predse niení žiádný ukradnutí!“ (A do ztracena, ale o to zoufaleji): „Veď to tam len tak ležalo!“


KONEC