pohnutí planým...
...
» autor: enigman |
ležel jsem na prohřáté žule
takové zemité kapotě
co připomíná paletu světa
přemýšlel o životě
a přitom cítil
jak se vpíjí barvami do mých zad
prokvétá tělem
a raší na prsou i ve tváři
ten pocit okamžitého kontaktu
je zážitek tak silný
jako nejčistší radost
extatický pocit nebytí sám sebou
ztracený mezi artefakty
přeteklý do jiné doby
doteky podstaty
prožívání pravdy skrz epochy
čest řeckých klasiků
dvornost středověku
džentlmenský kód viktoriánů
když se náhle vynořila
z plamenné lázně
no čestně!
dvorná džentlmenka
vypadala popelavě
ale když jsem zaostřil
hluboko za její oči
byla ukutá žárem ohně
vědomím svébytnosti
tišící stesk syrovin
až se mi vybavila
vzpomínka na podzim
dnů příchozích
to co jsem spatřil se mi líbilo
jelikož nic krásu nepodtrhne víc než sebevědomí
a konce jejího obočí se stáčely dolů
což znamená vřelý úsměv
znaků plodnosti
její reakce byly tlumenější
jakoby měla receptory
vybroušené staletími
myslíte příteli že jsou emoce důležitější než rozum?
z jistého hlediska ano
jde však o to aby spolupracovaly
vezměte si že jsme vytvořili systém pro pěstování technických dovedností
ale nedokážeme pracovat na charakteru morálce a citech pod nimi
je tedy možné žít bez emocí?
možné to je
ale nedokážete možnostem přiřadit hodnotu
co to znamená?
že vaše krajina bude beznadějně plochá
emoce poměřují hodnotu něčeho
pomáhají nám v pouti životem
a rozum pak činí rozhodnutí
nemůžete být pragmatická
když je vaše mysl uvnitř romantická
je to jako ekosystém
kde vše komunikuje a reaguje
a vzájemně soupeří o to
kdo získá část kontroly
v životě jste bombardována milióny podnětů
zmatkem zvuků výjevů vůní či pohybů
a emoční systém funguje jako navigace
jsme prostě tuláci
a rozhodování nám moc nejde
rozhodnutí totiž není bod v čase
v emocích je energie
která nás táhne
zvýrazňuje i tlumí
a odměnou jsou zážitky a vyjádření
duše je jako vesmír
navenek se zdá neproniknutelná
uvnitř je ale podivuhodné osvětlení
není to suché ani mechanické místo
je emotivní a kouzelné
kde propukají vášně a nahlížení
síly vztahů a neviditelných propojení
v proudu signálů a okamžitých reakcí
a na téhle průzkumné misi
neudržujete žádný odstup
jste v něm zcela ponořena
uličnicky se pousmála
položila se na mě a řekla
myslím že naše krajiny
nebudou nikdy placaté
jalové ani povrchní
a já cítil jak vzduch kolem nás víří
a vtahuje nás vyprávěním
do víru života a emocí
což se dá vychutnat tím
že jste blíž k intimitě svých srdcí
takové zemité kapotě
co připomíná paletu světa
přemýšlel o životě
a přitom cítil
jak se vpíjí barvami do mých zad
prokvétá tělem
a raší na prsou i ve tváři
ten pocit okamžitého kontaktu
je zážitek tak silný
jako nejčistší radost
extatický pocit nebytí sám sebou
ztracený mezi artefakty
přeteklý do jiné doby
doteky podstaty
prožívání pravdy skrz epochy
čest řeckých klasiků
dvornost středověku
džentlmenský kód viktoriánů
když se náhle vynořila
z plamenné lázně
no čestně!
dvorná džentlmenka
vypadala popelavě
ale když jsem zaostřil
hluboko za její oči
byla ukutá žárem ohně
vědomím svébytnosti
tišící stesk syrovin
až se mi vybavila
vzpomínka na podzim
dnů příchozích
to co jsem spatřil se mi líbilo
jelikož nic krásu nepodtrhne víc než sebevědomí
a konce jejího obočí se stáčely dolů
což znamená vřelý úsměv
znaků plodnosti
její reakce byly tlumenější
jakoby měla receptory
vybroušené staletími
myslíte příteli že jsou emoce důležitější než rozum?
z jistého hlediska ano
jde však o to aby spolupracovaly
vezměte si že jsme vytvořili systém pro pěstování technických dovedností
ale nedokážeme pracovat na charakteru morálce a citech pod nimi
je tedy možné žít bez emocí?
možné to je
ale nedokážete možnostem přiřadit hodnotu
co to znamená?
že vaše krajina bude beznadějně plochá
emoce poměřují hodnotu něčeho
pomáhají nám v pouti životem
a rozum pak činí rozhodnutí
nemůžete být pragmatická
když je vaše mysl uvnitř romantická
je to jako ekosystém
kde vše komunikuje a reaguje
a vzájemně soupeří o to
kdo získá část kontroly
v životě jste bombardována milióny podnětů
zmatkem zvuků výjevů vůní či pohybů
a emoční systém funguje jako navigace
jsme prostě tuláci
a rozhodování nám moc nejde
rozhodnutí totiž není bod v čase
v emocích je energie
která nás táhne
zvýrazňuje i tlumí
a odměnou jsou zážitky a vyjádření
duše je jako vesmír
navenek se zdá neproniknutelná
uvnitř je ale podivuhodné osvětlení
není to suché ani mechanické místo
je emotivní a kouzelné
kde propukají vášně a nahlížení
síly vztahů a neviditelných propojení
v proudu signálů a okamžitých reakcí
a na téhle průzkumné misi
neudržujete žádný odstup
jste v něm zcela ponořena
uličnicky se pousmála
položila se na mě a řekla
myslím že naše krajiny
nebudou nikdy placaté
jalové ani povrchní
a já cítil jak vzduch kolem nás víří
a vtahuje nás vyprávěním
do víru života a emocí
což se dá vychutnat tím
že jste blíž k intimitě svých srdcí
Tipů: 14
» 22.09.19
» komentářů: 7
» čteno: 548(10)
» posláno: 0
» nahlásit
» 22.09.2019 - 10:19
Filozofická předehra je opravdu zajímavá. Dále to pak již nemohu posoudit.
ST
ST
» 23.09.2019 - 11:09
byron
...až za rozhraní mysli
ST
ST
» 23.09.2019 - 19:33
Jojo, emoce... potvůrky neviditelný :-)... Posílám pozdravení s ST... I kdyby nebyl označen autor, okamžitě poznám, že jsi to Ty .-)
» 28.09.2019 - 02:34
Elisabeth.S
Vědomí svébytnoSTi;-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: z hor nin... | Následující: ploutvím...