Slečna co mně neměla
Ani já ji
» autor: umělec2 » Povídky / Zamilované |
Potkal jsem slečnu
Slečnu krásnou
Slečnu
Prostě ji
Kam jdete, pomyslím..
Jdu jen tak
Tak pro radost vám z mého spatření
Vím, jsem omamná
V chůzi, běhu, ve snu do kterého vám se vkrádám.
Tu siluetu, skelet pánbůh mi to nadělil.
A řekl mi nebuď skoupá.
A tak nejsem.
Potkávám vás, co by chtěli by jste mně vlastnit.
Moje tělo spatřit i v něm spočinout.
Jenže já jsem jen sen.
Nehmotný sen.
Nevěříš?
Děláš správně.
V naději.
Že tomu tak není.
Mně miluješ.
Kytky nosíš.
Autem vozíš.
Mou vůni znáš.
Večer se mnou usínáš.
Ráno budíš.
Ve dne myslíš.
Jak se ztrácím.
K tobě vracím.
Věř, že ráda bych tu s tebou zůstala.
V těch tvých pohledech bloudila.
A hudbu s tebou sdílela.
Jenže já jsem jako pára.
Vánek ranní.
Jak posadit se mám.
Tobě pohár lásky dát.
Se vracím.
A zas ztrácím.
Jako příboj, vlny, sny i dny.
Být krásná není jen tak.
Je to úděl.
Možná trest.
Já to tak necítím.
Tak nemám.
Toužím
To ty též
Neboj, zase se potkáme.
Oči se střetnou.
Myšlenky spojí.
A těla u sebe spočinou.
Ztrácím slova patřičná.
Stydím se je psát.
Budu dál o tebe stát.
Slečnu krásnou
Slečnu
Prostě ji
Kam jdete, pomyslím..
Jdu jen tak
Tak pro radost vám z mého spatření
Vím, jsem omamná
V chůzi, běhu, ve snu do kterého vám se vkrádám.
Tu siluetu, skelet pánbůh mi to nadělil.
A řekl mi nebuď skoupá.
A tak nejsem.
Potkávám vás, co by chtěli by jste mně vlastnit.
Moje tělo spatřit i v něm spočinout.
Jenže já jsem jen sen.
Nehmotný sen.
Nevěříš?
Děláš správně.
V naději.
Že tomu tak není.
Mně miluješ.
Kytky nosíš.
Autem vozíš.
Mou vůni znáš.
Večer se mnou usínáš.
Ráno budíš.
Ve dne myslíš.
Jak se ztrácím.
K tobě vracím.
Věř, že ráda bych tu s tebou zůstala.
V těch tvých pohledech bloudila.
A hudbu s tebou sdílela.
Jenže já jsem jako pára.
Vánek ranní.
Jak posadit se mám.
Tobě pohár lásky dát.
Se vracím.
A zas ztrácím.
Jako příboj, vlny, sny i dny.
Být krásná není jen tak.
Je to úděl.
Možná trest.
Já to tak necítím.
Tak nemám.
Toužím
To ty též
Neboj, zase se potkáme.
Oči se střetnou.
Myšlenky spojí.
A těla u sebe spočinou.
Ztrácím slova patřičná.
Stydím se je psát.
Budu dál o tebe stát.
Tipů: 6
» 10.11.21
» komentářů: 3
» čteno: 436(8)
» posláno: 0
» nahlásit
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Topná sezóna | Následující: Doba já nevím