čubík

...tak jsem měl pěkně rozjetou tradici - jednou za čtrnáct dnů v pátek dlouhá masáž a pak do Týnské literární kavárny na kávičku, vínko, pěnivce... na všechno co tam mají...

... tak snad přežijí a budu si užívat dle libosti své...

TetaKazi: ... kšilt i všechny poznávací pomůcky z jiných srazů mám ve zvláštní krabici, kromě jiných vzpomínek...
... kamínky od Karlíka s dřevěnou pohovkou jsou vystaveny na zvláštní polici, kde je mám stále na očích...

... ale není všem dnům konec, jen letos, vždyť Valcha bude mít jiného majitele a ten bude rád, když mu přijede na podzimní víkend 10-15 lidí, ale teď už jen sami za sebe...:)

divoženka1: ... Mohelnický dostavník byl kvalitou srovnatelný s Portou a pro všechny byla čest si tam zahrát... švagr je také odkojený country, na Dostavníku sice nebyl, ale spolupořádal Porty a dodnes jezdí po festivalech v Čechách... velké, organizačně i finančně náročné končí, malé zatím přežívají...

gabkin: ... ve vířivce je místa dost, můžeš k nám žbluňknout s teplotoměrem...

René Vulkán: ... mám návrh na jinou tradici, Vulkáne a to, že bychom si dali každou první neděli v říjnu bublinky s doutníčkem doma...
... případné fotky si můžeme poslat přes WhatsApp...:)

vavaoko: ... jednou jsem vaši rodinu, myslím, fotil... buďte zdrávi až na věky věkoucí...:)

Romana Šamanka LadyLoba: ... jo, tenkrát nás bylo hodně a my byli na pokoji ve čtyřech... to jsi zrovna dorazila z pouti do Compostely, myslím...

Lola Black: ... pamatuji Tě v černém, ale pracovně jsi byla ponořena v bílé...:)

divoženka1: ... 40 let, tak to je sakra tradice po které bych byl naměkko... příští rok se o tomto víkendu na Valchu vrátím, ale s ubytováním v penzionu U karásků a všechna naše místa si projdu...

… pomalu se blíží první říjnový víkend a já nikam nepojedu…

… vždycky jsem si nechal volný pátek, abych v pohodě dobalil a po třetí vyrazil na přímý autobus do Počátek… posledních pár let o pár hodin dříve, abych na místě pocoural, poseděl, něco nakoupil a pomalu (se zastávkou na svačinové lavičce) odkráčel alejí na Valchu…
… na terase nikdo, hospůdka zavřená, ale potom se objevil gabkin, Štěpina, Petr a byl jsem jako doma…

… zprvu nás jezdilo tolik (snad 45), že jsme se jen díky organizačnímu umu Štěpiny vešli do velkého baráku, ale časem jsme se „smrskli“ na 15 účastníků… někdo přijel jen na odpoledne, večer, někdo na jednu noc, pár lidí na celý víkend… pak byli i nešťastníci, kterým víkend zmařil šéf, jiné neodvolatelné akce, nemoc, změněné autobusové spoje - minimálně 5-6 našinců by moc rádo přijelo…
… ty poslední srazy byly sice poněkud komornější, ale stejně prima…

… u ranních švédských stolů si mohl každý vybrat, obědy i večeře mi vždycky chutnaly a také jsem je nezapomněl v kuchyni pochválit…
… každý si mohl dělat co chtěl, jít na výlet, na houby, jen tak povídat na prosluněné terase, atd…
… v sobotu kolem třetí jsme tradičně nakopli pomalé vrtule a vyrazili ke studánce se zázračnou mužnou vodou (gabkin s krosnou plnou pet flašek) a nezbytnou baňatou flaškou plnou modrého libresáckého (zpočátku literátského) alkoholového pitíčka, které nechal kolovat mezi všemi, kteří byli při chuti, dospělými, samozřejmě…
… na zpáteční cestě jsme na posledních srazech založili s Vulkánem tradici koupání v rybníce…

… sobotní večery byly několikrát ve znamení tance, kdy se na parket odvážili i celoroční netaneční dřeváci, na prvním místě já, Jehlaspichlas alias Jan Kenneth Lister, drsnosrstý kokršpaněl, atd…
… nezapomenutelně exceloval se svým lázeňským tanečním krokem Kars s kouzelně éterickou partnerkou labutí… i mnohé jiné a jiní…
… v páteční, nebo sobotní večery, naši náladu povznesl zpěvem a hrou na kytaru G.P., jeho hosté i někteří z našinců…
… dvakrát bylo i karaoke, které G.P. obětavě přistěhoval…

… poslední dva roky jsme v neděli na terase, po jedenácté s Vulkánem skoro osaměli (po velkém loučení se všemi), dali si šampíčko s doutníkem, vedli charakterní řeči a před mým odjezdem zajeli do restaurace U sv. Vojtěcha na polední dlabanec a kafíčko – také základ tradice, která už nebude pokračovat…

… majitel Valchy Petr Tomandl byl vždy přátelský a celá léta pořád stejný... když nás bylo ještě hafo, tak několikrát venku rožnil vepřovou baštu se švédským stolem příloh…
… nějak se to člověku nechce věřit, ale i Petr zestárnul, pár let ještě v důchodu Valchu táhnul, ale konec zákonitě přijít musel…
… budiž ti dopřána dlouhá léta ve zdraví, Petře…
...

… v pátek po poledni půjdu na dlouhou masáž a pak se stavím v Týnské literární kavárně (kde byl skoro před devíti lety založen Libres), dám si kávu s mlékem a becherovku (modré alkoholické pitivo nemají), těch jsem si dal pár, než mě Levandule neodolatelně přitáhla z hospůdky, abych zpíval karaoke: tys to slíbil, čubíku!
… tak jsem do lidí (s mohutnou podporou nachlazeného G.P.) poslal: Železniční vlečka porazila křečka + Mámu od Luneticů… dodnes slyším Levanduli, jak se charakteristicky a neodolatelně smála, však i jiní…

… rád si zavzpomínám a bude mi dobře, ale i trochu…

PS. … první Počátky byly zvláštní i díky gabkinovi, který mě z normálního přestěhoval na VIP pokoj (měl jsem pak na starost slepého Zahira), takže jsem mohl poskytnout komfortní sprchu milé osůbce, se kterou jsem pak navázal zvláštní vztah, který bude trvat až na věky věků… Amen

Díky za všechno, gabi…:)

... zajímavý básnický styl, pobavil...:)

Tma, lezavé prázdno
duše ustydá
však Světlo trpělivě čeká
na absolutní nahotu člověka
zbaveného pout stvoření
aby se stalo
jeho věčným
Domovem...

… před chvílí jsem poslouchal pár písniček od Wabiho Daňka a tahle je na jeho úrovni, zralá a moudrá...

...na koncertech se bude líbit...:-)

Souzvuk myšlenek, citů, doteků
to poklad
jež nedostupným se mnohým jeví.

… tak mě napadlo, že večeře v pátek i sobotu by se dala vyřešit buřtgulášem, velký kastrol by se dal na kamna (jako kdysi) a každý by si bral dle libosti, k tomu chleba a kdyby byly krájené okurčičky + jiná zeleninka, zavládla by, myslím, všeobecná spokojenost...

… tak tomu říkám organizační minimalismus, ale nepochybuji, že to Petr zvládne...:-)

… hmm, takhle "zvrhlé" ženy mají chlapi moc rádi...:D

Kajuta: Hazentla: … na fotky se těším...:-)

… zvoneček usměváček bude ve společnosti ještě dvou počáteckých, pověsím je hezky vedle sebe...
… příští rok se stavím na víkend o květnových slavnostech, Petr říkal, že místo se vždycky najde...

gabkin: TetaKazi: Kajuta: … raději se předem moc netěším, abych nebyl zklamán, ale víkend se opravdu povedl a to po všech stránkách...

… jen mě mrzí, že dost lidí by rádo přijelo, ale z různých příčin nemohli...
...také to zaspání sobotního večera, ale možná jsem se tím uchránil od nachcípání, do středy jsem nějak nebyl ve své kůži, příště to jistí modré potěšení, ale s pořádnou dávkou slivovice...:)

Verena: TetaKazi: Tedelybear: Romana Šamanka LadyLoba: René Vulkán: Paulmatthiole: Milena: Levandule: labuť: jankennethlister: Hazentla: gabkin: drsnosrstej kokršpaněl: Dota Slunská:
… a jsou tady, konečně...:-)
… fotky a videa s komentáři ve fotogalerii...