věnovaná / z archivu chvílí, co se vryjí až na dřeň... / stesk je silný protivník

Básnička jen tak...

útržky možno víry možno úvahy, je to ještě báseň? nevím a už mi to ani nevadí ...

ze sbírky – Chvála rafinovanosti múz -

vyhoření (vyčerpání z práce plynule přešlo do vyčerpání z tábora... a pak... do zdravotních potíží některých zúčastněných po něm, opět spojené s vyčerpáním z práce...)

vymodlená odpověď (není současná, ale ani stará... jako žena nikdy nezapomenu na svůj sen, mít s Tebou dítě... jako matka čtyř dětí v souvislosti s věkem... občas příliš dlouho musím čekat na každoměsíční odpověď...)

na některé chvíle se zapomenout nedá...

na něco nejsou slova, ale ticho je mnohdy hodně mučivé.

Dnes už ale víme, že onen vědec se mýlil, živočišné druhy se nevyvíjejí kupředu v čase v závislosti na prostředí, nýbrž skokem se mění mezidruhově, takže pravdu měl spíše dr.Moreau, nikoliv Darwin. Vrhněme se na relevantní důkazy, které právě předkládám :

Text možná vhodný pro trampskou písničku...

...

momentka

v pokloně / říkal: „co David prakem, já lukem“

.... aneb....když na to sám nestačíš.

***- ... těžká ... a nezahřeje ...

...nebo ano ?

mouru a smutku....

raftostrádám,kánojstrádám a pádlům....

zamyšlení nad jedním dětským táborem...