dedilope

V pozdních okamžicích
podzimní lásky umírající

máme zvlhlé vlásky
a duše lehké tóny
hrající

máš žeton
do automatu

šeptajícího..
že v tomto
životě
bychom to měli dohrát
dál než po patu

z kombajnů smutků
zní mambo

syčíš mi řeko
do spánku
zpovzdálí

a hvězdy cinkají
..mou lásku nezvládly

málem jsme se z toho snu nevrátili
oba
ty ani já

..sladce se na něj vzpomíná

těžko se opouští
rozervané srdce
..máme

hluboko
po našem snu
saháme

je na plátnech
našich cest

tam mu to nejvíc sluší
tam necháme se vést

velká plocha červené
kus černé
a duhová celá budoucnost

příště
až půjdeš zas kolem
pukne mi srdce
když budu ti muset říct sbohem
Lásko