G.P.

na první pohled je jasné, že je to šuplíkovka

Blíží se konec roku (za chvíli, no...) a s ním různá předsevzetí.

co se má stát se stane, ale stejně se tím trápíme...

Skoro dětská, ale ne tak docela si myslím...

Tohle veršohraní vzniko díky nekonečné hravosti Cecilky a mojí. Bavilo nás to ohromně a tak jsem se (s Cecilčiným svolením) odhodlal se s vámi o tu hru rozdělit... bavte se dobře

Jen někdy naplněná touha – snad jedenkrát za sto let...

Jedna vzpomínková. Taky by se mohla jmenovat „vzpomínky“, ale ...

Motto: „Život je jako žebříček do kurníku – krátkej a posranej“ (věnováno naší politické reprezentaci)

jen tak si sednout a číst oblíbenou knížku z dětství...

Tu jsem psal dceři do školy místo slohovky...

... to se ptám už léta

Ješíši, to už je to skoro třicet let...!?

Praha je opravdu krásné město...

kdo z nás se nedíval vzhůru na nebe, aby zahlédl lunu...

... já prostě nevím, co mám dělat, když pláčeš...

no fakt, nekecám...

Jak dlouho trvá „věčnost“ ? Tuhle jsem vytáhl ze šuplíku po pěti (?) letech a slovo „navždy“ ztratilo svůj význam…

No tak, Levandule, koukej se usmát...

Dnes je pátek a tak to sem snad patří...

Je to naštěstí už za mnou, chtělo by se říct, že dávno...