šuměnka

Já šla a v šatech trhaných se ňadra choulí Plášť jako náznak zbyl dnů rozvlátých Já pod tvou klenbou šla a můj svět za vraty sklouz´ s lemem do prachu i s chutí soli… Děravé střevíce se jen tak míjely Zasněný Meluzín zpíval mi blízko uší své teskno spolu s mým. A sliby při Venuši ani lep Mléčné dráhy myslím nestmelí… [...]

Souznění v beznaději! Do rána daleko a noci probdělé už raděj nepočítám… Usínám v kuropění v němž vteřiny se sejí A čas je na měkko a kdy tvář tmění pomuchlaně svítá Kdy všichni andělé si křídla v rose smáčí A píseň odvěkou stav mysli drze mění… * Souznění v podzáchvějí! Obrazy nad řekou a jejich význam ve [...]

S pohledem bez cíle Mokrými cestami od brady po kolena Šedá myš v cizospěšném davu kde vše ji plaší… Sotva si tykáme, živote Kvapile Já, rána hnisavá, když tobě schází drenáž Krev propíjí se trpně do rukávu jak oběť Mesiáši Divně se bratříme A nějak nemůžem´ se srovnat pospolu v tom uzavřeném dění… Sami a [...]

Zas osud přecvak´ výhybku! A aniž by se ptal mě poslal někam dál zvenčí mi zamával poslal pár vzdušných polibků s úsměvem číslo: klid…   Tak jedu do neznáma… Smutná i v napětí Šourám se, neletím Jedenáct z deseti tip, že zas budu sama si z růží hábit šít…   Pichlavý samet od šípku se rudě vybarvil a [...]

Já, ač znám cesty bez konců tak jedna má svůj cíl krášlená lemem ze zvonců sám Bůh ji ošatil; věřil tónům pestrých vzorů stopám v prachu ukrytých křivkám víček na obzoru vůni dechu blízko nich… Ač svět je místem nadějí v něm cesty spletité jen jedna tkána šalvějí La Hembra barvitě; nese odkaz plachých panen v [...]

Píšu ti vzkazy na každý list Zima je muchlá, k zemi snáší Ústy je rozfoukám, ať se splaší Zaletí kamkoli, kde je smíš číst kdyby ti trošku byly vhod… Píšu ti vzkazy. Buď si jist kdykoli přítmí světlo zháší S hvězdami sedám k mariáši a hraju o pár zbylých míst kam Láska chodí usednout…

Řekla: „zas mě tady máš“… Jen jinovatku na řasách a na chodidlech prach chůze spíš vleklá prý, že je moje stráž… Klekla jsem vedle ní… A ona bez skrupulí slovy, jak z karbunkuly do bílé mlhy štěkla Dlaň na mém rameni… Smekla bych úctou, děsem… Šrám víc, než hlazení srovná krok bloudění Poslední slza [...]

Nerozumím …už ničemu… Svět plný ničemů řve jako mlčí! Ozvěna svůj hlas tlumí když stíny kolem vrčí roluje uši z gumy do tenkých ruliček A na zavřených víčkách barva zorničky hýčká pro přetvářku, že vidí… / chvíli i celý věk / jsem střed všech špatných lidí tak s nocí tesám chůdy já, [...]

momentální

věnováno Ivě... / 5 let je kus života a každodenní setkávání mi bude citelně scházet...

z edice Nočního předUsínání

momentka

koment ke kasparozovi / díky

opět dopsaný koment

mobilový archiv

z archivu / jen se změněným rýmováním inspirovaným kokrem

vraždy v Mukařově – lidi, které jsem dobře znala – motiv?? spletl si vytipovanou oběť...

momentka

jen taková hračičková se slovy...

mobilový archiv