spare

Někdy je potřeba všechno opustit, abys mohl zemřít a znovu se narodit.

Pro přítele, co znovu našel, co kdysi zahodil.

Pro všechny klamané a klamající...

...ráno po probuzení

Neboj, teď zatáhla jsem drápky

Díky Vám vlnky moje...

Ne, o prášky na spaní nestojím.

Zatím jen v mé hlavě...

Asi naštvu obě strany, ale je to jen taková hříčka se slovy.

Zas nemůžu spát...

Všemi smysly chci Tě mít.Už se nebojím...

Odpusť, že jsem Tě oloupila, ale bylo to tak nádherné, že jsem neodolala a ukradla Ti, co se dalo...

Pro ženu, která milovala život...

Už nemám slova...

Na tváři lehký smích...

Inspirováno skutečným zážitkem. Ke každému člověku patří i jeho Stín. Někdy o něm ani neví – Stín dříme v podvědomí. Často nás překvapí, co jsme zač. Je těžké přijmout sám sebe.A přijmout i svůj Stín je ještě těžší.Zbaví nás to iluzí, ale přinese pokoj.

Každý ho máme...a nemusí mít ani křídla.

Tak se teď cítím.

...ke kořenům.

Nevím, jestli čas nám zbývá...je to bída, strašná bída.