slza trpkosti skápla do ranního kafe

ano vím, polednice nůše nenosí a už vůbec se do nůší nedávají klásky, ale co kdyby, jeden nikdy neví, co vlastně dělají a nosí takové polednice...
» autorka: katpok
ty nebavíš mě a já zkouším bavit tebe
a stále je to nerozhodně na body
ty do mě kamenem, tak já do tebe chlebem
a i ten někdy máčím do vody

pod hvězdami mi nevyznáváš lásku
a červánky ti neříkají vůbec nic
tak ti ten chleba peču z posbíraných klásků
co vypadaly z nůší polednic

ty neříkáš mi pravdu a já lžu ti
oba jsme v tom příběhu zamčeni
občas jsme sami k sobě jako k cizím krutí
a nehledáme boží znamení

jsme k uším slepí, k očím hluší
a slova v překladu se dávno ztratila
ty nemáš srdce, já mám černou duši
jsme stále spolu...
...ač někdy bych tě ráda zabila
Tipů: 15
» 25.09.23
» komentářů: 4
» čteno: 187(11)
» posláno: 0


» 26.09.2023 - 00:25
Jako bych ten příběh někde slyšela.. Nebo prožila..?? ;)
» 27.09.2023 - 18:29
můj ty smutku..
ST
» 05.10.2023 - 07:43
TetaKazi: ze života, no tak po více než třiceti letech spolu, taky už bych si mohla zvyknout, že? ;-)
» 27.04.2024 - 01:21
Je těžké vytrvat,
je těžké se s tím prát.
Fatální rozhodnutí
k němuž Tě život nutí...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: včera | Následující: nepohádky

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.