Diskuzní fórum
Jiří Svoboda
čubík, 15.07.2013 22:57:17
Cestovatele Jiřího Svobodu jsme mohli znát jako svéráznou postavu, prodávající své knihy na Václavském náměstí. Jeho cestopisy, psané fonetickým přepisem obecné češtiny, slouží nejen jako zdroj praktických turistických informací ze všech koutů světa, ale vykazují i značnou literární hodnotu.
...
* 5. 9. 1937 (uváděl i 1948 a 1951) , Praha
† 2007 (nebo 2008, nezjištěno, nalezen 5. 3. 2008) , Pasov (SRN)
Spisovatel a cestovatel
Jeho otec byl hospodářským správcem na státních statcích a v mládí procestoval celou Evropu. Jiří Svoboda prožil dětství v Pomněnicích u Benešova, v Domanínku u Bystřice nad Pernštejnem a v Lánech, základní školu navštěvoval v Tuchlovicích a v roce 1961 přišel do Prahy, kde maturoval na jedenáctileté střední škole. V září 1968 emigroval do Kanady, kde žil převážně ve Scarborough (část Toronta).
Prošel řadou zaměstnání (taxikář, údržbář na letišti, číšník, knihovník) a pracoval také v expedici knih nakladatelství Sixty-Eight Publishers manželů Zdeny a Josefa Škvoreckých. V letech 1970–74 studoval angličtinu, španělštinu, čínštinu, filozofii a dějiny náboženství na univerzitě v Torontu (magistr).
V roce 1979 založil ve Scarborough vlastní nakladatelství Autostop, v němž pod záštitou Sixty-Eight Publishers v letech 1979–87 vydal čtyři svazky svého cestopisu.
Od roku 1990 žil opět v Praze.
V rozhovorech i v informacích poskytnutých redaktorům literárních slovníků pravděpodobně často mystifikoval; jako rok svého narození uváděl 1951 či 1948, podle svědectví rodiny se však narodil v roce 1937. Není známo ani přesné datum a místo jeho úmrtí; zemřel v zimě na přelomu let 2007–08.
Autostop si oblíbil od mládí, ale teprve v exilu se mu věnoval intenzivně a od roku 1977 profesionálně. V letech 1971, 1975, 1977, 1981, 1986 a 1995 podnikl své nejdelší, několikaměsíční autostopařské cesty, během nichž postupně poznal všechny kontinenty kromě Antarktidy.
Svobodovy cestopisné texty pak vznikaly bezprostředně po návratech. Osobně se věnoval i prodeji svých knih, a to jak v exilu, tak po návratu do vlasti. Některé díly cestopisu si rovněž sám ilustroval. –
Rozhovory s Jiřím Svobodou a úryvky z jeho prací byly otištěny v řadě exilových a po roce 1989 i domácích periodik: Zpravodaj (Curych), Hlasy Čechů a Slováků v Austrálii (Blacktown), Západ (Ottawa), Paternoster (Vídeň), Vokno, Ahoj na sobotu, Lidová demokracie, Denní Telegraf, Kršnův zpravodaj (1997) aj.
Svobodovo literární dílo vyrůstá z jeho autostopařských cest „kolem světa“, jež podnikal ve stylu americké beat generation a hnutí hippies. V autorově svědectví tyto cesty nemíří k určitému cíli, ale jsou výrazem volnosti, permanentního radostného pocitu bytí „on the road“ ve stylu Jacka Kerouaka.
Svoboda tak ve svých knihách vydává prosté, ale velmi spontánní a dynamické svědectví o zemích a o svých setkáních s lidmi po celé planetě.
Typická je pro něj apriorní nezaujatost vůči kterémukoli etniku a maximální tolerance vůči všem kulturním a náboženským směrům. Jeho až dětsky naivní důvěřivost má přitom sama náboženské podbarvení a blíží se panteismu.
Svobodovy texty jsou zajímavé rovněž po jazykové stránce; důsledně píše hovorovou až obecnou češtinou s řadou prvků slangových, dialektových a neologických. Jeho jazykový humor je zdůrazněn hrou s postupně stále více zjednodušovaným fonetickým přepisem češtiny (nejdříve eliminuje např. interpunkci a rozdíl ě/je, posléze velká písmena a nakonec i rozdíly ú/ů a i/y). Vyprávěcí, hovorový charakter autorových textů je rovněž zvýrazňován často se opakujícím oslovováním čtenářů „dámy a pánové“.
Své cestopisy autor vždy doplňuje velice podrobnými faktografickými údaji o jednotlivých zemích a o možnostech autostopu a levného ubytování, takže jeho knihy získávají rovněž hodnotu zcela ojedinělé příručky.
Bibliografie
Autostopem kolem světa 1. Jižní Evropa
Autostopem kolem světa 2. Severní Evropa, Ázije, Austrálie a Oceányje
Autostopem kolem světa 3. Amerika
Autostopem kolem světa 4. Afrika s Čínou, Japonskem a Koreou
Autostopem kolem světa 5. Východní Evropa a Severní Ázije
Zdroj: Slovník české literatury (po roce 1945)
Martin Machovec
On the Road
...
* 5. 9. 1937 (uváděl i 1948 a 1951) , Praha
† 2007 (nebo 2008, nezjištěno, nalezen 5. 3. 2008) , Pasov (SRN)
Spisovatel a cestovatel
Jeho otec byl hospodářským správcem na státních statcích a v mládí procestoval celou Evropu. Jiří Svoboda prožil dětství v Pomněnicích u Benešova, v Domanínku u Bystřice nad Pernštejnem a v Lánech, základní školu navštěvoval v Tuchlovicích a v roce 1961 přišel do Prahy, kde maturoval na jedenáctileté střední škole. V září 1968 emigroval do Kanady, kde žil převážně ve Scarborough (část Toronta).
Prošel řadou zaměstnání (taxikář, údržbář na letišti, číšník, knihovník) a pracoval také v expedici knih nakladatelství Sixty-Eight Publishers manželů Zdeny a Josefa Škvoreckých. V letech 1970–74 studoval angličtinu, španělštinu, čínštinu, filozofii a dějiny náboženství na univerzitě v Torontu (magistr).
V roce 1979 založil ve Scarborough vlastní nakladatelství Autostop, v němž pod záštitou Sixty-Eight Publishers v letech 1979–87 vydal čtyři svazky svého cestopisu.
Od roku 1990 žil opět v Praze.
V rozhovorech i v informacích poskytnutých redaktorům literárních slovníků pravděpodobně často mystifikoval; jako rok svého narození uváděl 1951 či 1948, podle svědectví rodiny se však narodil v roce 1937. Není známo ani přesné datum a místo jeho úmrtí; zemřel v zimě na přelomu let 2007–08.
Autostop si oblíbil od mládí, ale teprve v exilu se mu věnoval intenzivně a od roku 1977 profesionálně. V letech 1971, 1975, 1977, 1981, 1986 a 1995 podnikl své nejdelší, několikaměsíční autostopařské cesty, během nichž postupně poznal všechny kontinenty kromě Antarktidy.
Svobodovy cestopisné texty pak vznikaly bezprostředně po návratech. Osobně se věnoval i prodeji svých knih, a to jak v exilu, tak po návratu do vlasti. Některé díly cestopisu si rovněž sám ilustroval. –
Rozhovory s Jiřím Svobodou a úryvky z jeho prací byly otištěny v řadě exilových a po roce 1989 i domácích periodik: Zpravodaj (Curych), Hlasy Čechů a Slováků v Austrálii (Blacktown), Západ (Ottawa), Paternoster (Vídeň), Vokno, Ahoj na sobotu, Lidová demokracie, Denní Telegraf, Kršnův zpravodaj (1997) aj.
Svobodovo literární dílo vyrůstá z jeho autostopařských cest „kolem světa“, jež podnikal ve stylu americké beat generation a hnutí hippies. V autorově svědectví tyto cesty nemíří k určitému cíli, ale jsou výrazem volnosti, permanentního radostného pocitu bytí „on the road“ ve stylu Jacka Kerouaka.
Svoboda tak ve svých knihách vydává prosté, ale velmi spontánní a dynamické svědectví o zemích a o svých setkáních s lidmi po celé planetě.
Typická je pro něj apriorní nezaujatost vůči kterémukoli etniku a maximální tolerance vůči všem kulturním a náboženským směrům. Jeho až dětsky naivní důvěřivost má přitom sama náboženské podbarvení a blíží se panteismu.
Svobodovy texty jsou zajímavé rovněž po jazykové stránce; důsledně píše hovorovou až obecnou češtinou s řadou prvků slangových, dialektových a neologických. Jeho jazykový humor je zdůrazněn hrou s postupně stále více zjednodušovaným fonetickým přepisem češtiny (nejdříve eliminuje např. interpunkci a rozdíl ě/je, posléze velká písmena a nakonec i rozdíly ú/ů a i/y). Vyprávěcí, hovorový charakter autorových textů je rovněž zvýrazňován často se opakujícím oslovováním čtenářů „dámy a pánové“.
Své cestopisy autor vždy doplňuje velice podrobnými faktografickými údaji o jednotlivých zemích a o možnostech autostopu a levného ubytování, takže jeho knihy získávají rovněž hodnotu zcela ojedinělé příručky.
Bibliografie
Autostopem kolem světa 1. Jižní Evropa
Autostopem kolem světa 2. Severní Evropa, Ázije, Austrálie a Oceányje
Autostopem kolem světa 3. Amerika
Autostopem kolem světa 4. Afrika s Čínou, Japonskem a Koreou
Autostopem kolem světa 5. Východní Evropa a Severní Ázije
Zdroj: Slovník české literatury (po roce 1945)
Martin Machovec
On the Road
čubík, 15.07.2013 23:07:28
čubík, 15.07.2013 23:08:32
Pokud chcete vložit odpověď, musíte se přihlásit.