Diskuzní fórum
Josef Hiršal
čubík, 24.09.2013 00:09:06
Zemřel básník Josef Hiršal
iDnes.cz/Kultura 17. září 2003 13:07
Do předvčerejšího večera byl Josef Hiršal jedním z posledních českých žijících tvůrců, kteří do umění vstoupili na počátku druhé světové války.
Avšak v pondělí, krátce před jedenadvacátou hodinou večerní, srdce tohoto básníka, prozaika a vynikajícího překladatele v nemocnici na pražské Bulovce dotlouklo. Hiršal skonal - po několikaměsíčním boji - na následky zranění, které si přivodil počátkem léta v pražských ulicích.
Porazila jej tramvaj, zlomila mu žebra, ta tlačila na plíce, jež zachvátil zápal a tělo začalo podstupovat vysilující zápas...
...
Josef Hiršal se narodil 24. července 1920 v Chomutičkách u Jičína v rodině rolníka a vesnického kapelníka. V roce 1940 nejen maturoval na učitelském ústavu v Jičíně, ale také knižně debutoval básnickou sbírkou Vědro stříbra. Další studia jazykově výtečně disponovaného tvůrce byla nemožná - vysoké školy nacisté zavřeli.
Hiršal rok učil, poté pracoval jako lesní manipulant. Po válce vystřídal několik redaktorských míst, živil se též jako dělník i jako vedoucí propagace pražské Laterny magiky. Od poloviny 60. let se věnoval výhradně literatuře, přičemž většinu normalizačního času tady publikovat nemohl - překládal tedy pod cizími jmény.
Teprve v druhé polovině 80. let se Odeon odhodlal k neskrývanému vydání Hiršalových překladů, přesněji některých překladů, které vytvořil společně se svou tvůrčí partnerkou Bohumilou Grögerovou.
Byli vpravdě ojedinělou dvojicí: společně nejen vtiskli český hlas některým význačným básníkům německé jazykové oblasti (Christian Morgenstern, Ernst Jandl ad.), ale tvořili též vlastní díla.
Zaprvé taková, v nichž projevovali svůj talent a sklon ke slovnímu experimentování (například kniha takzvané konkrétní poezie JOB-BOJ, vydaná v roce 1968). Za druhé podávali svědectví o době i o sobě - zde musí být jmenovány trojdílné, v mnohém ojedinělé paměti Let let, s podtitulem Pokus o rekapitulaci.
Formou více než tisícistránkové textové koláže, v níž nechali promlouvat i dobové dokumenty, časově navázali na Hiršalovu samostatnou knihu Vínek vzpomínek, v níž autor probíral roky 1937-1952; v Letu let "rekapitulaci" dotáhli až do osmašedesátého roku.
Před listopadem 1989 byla tato dvojice vydávána v exilu a oceňována v zahraničí - včetně laureátství Velké rakouské státní ceny. V 90. letech se Hiršal dočkal publikací a ocenění taktéž doma, včetně Státní ceny za překladatelské dílo.
I televizní diváci se při sledování několika vystoupení, která s ním byla natočena, mohli přesvědčit o duševní svěžesti, vypravěčských schopnostech a především fenomenální paměti tohoto energického muže.
K osobnosti Josefa Hiršala se MF DNES vrátí v pátek, v rubrice Umění & kritika.
SLOVNÍK české literatury
iDnes.cz/Kultura 17. září 2003 13:07
Do předvčerejšího večera byl Josef Hiršal jedním z posledních českých žijících tvůrců, kteří do umění vstoupili na počátku druhé světové války.
Avšak v pondělí, krátce před jedenadvacátou hodinou večerní, srdce tohoto básníka, prozaika a vynikajícího překladatele v nemocnici na pražské Bulovce dotlouklo. Hiršal skonal - po několikaměsíčním boji - na následky zranění, které si přivodil počátkem léta v pražských ulicích.
Porazila jej tramvaj, zlomila mu žebra, ta tlačila na plíce, jež zachvátil zápal a tělo začalo podstupovat vysilující zápas...
...
Josef Hiršal se narodil 24. července 1920 v Chomutičkách u Jičína v rodině rolníka a vesnického kapelníka. V roce 1940 nejen maturoval na učitelském ústavu v Jičíně, ale také knižně debutoval básnickou sbírkou Vědro stříbra. Další studia jazykově výtečně disponovaného tvůrce byla nemožná - vysoké školy nacisté zavřeli.
Hiršal rok učil, poté pracoval jako lesní manipulant. Po válce vystřídal několik redaktorských míst, živil se též jako dělník i jako vedoucí propagace pražské Laterny magiky. Od poloviny 60. let se věnoval výhradně literatuře, přičemž většinu normalizačního času tady publikovat nemohl - překládal tedy pod cizími jmény.
Teprve v druhé polovině 80. let se Odeon odhodlal k neskrývanému vydání Hiršalových překladů, přesněji některých překladů, které vytvořil společně se svou tvůrčí partnerkou Bohumilou Grögerovou.
Byli vpravdě ojedinělou dvojicí: společně nejen vtiskli český hlas některým význačným básníkům německé jazykové oblasti (Christian Morgenstern, Ernst Jandl ad.), ale tvořili též vlastní díla.
Zaprvé taková, v nichž projevovali svůj talent a sklon ke slovnímu experimentování (například kniha takzvané konkrétní poezie JOB-BOJ, vydaná v roce 1968). Za druhé podávali svědectví o době i o sobě - zde musí být jmenovány trojdílné, v mnohém ojedinělé paměti Let let, s podtitulem Pokus o rekapitulaci.
Formou více než tisícistránkové textové koláže, v níž nechali promlouvat i dobové dokumenty, časově navázali na Hiršalovu samostatnou knihu Vínek vzpomínek, v níž autor probíral roky 1937-1952; v Letu let "rekapitulaci" dotáhli až do osmašedesátého roku.
Před listopadem 1989 byla tato dvojice vydávána v exilu a oceňována v zahraničí - včetně laureátství Velké rakouské státní ceny. V 90. letech se Hiršal dočkal publikací a ocenění taktéž doma, včetně Státní ceny za překladatelské dílo.
I televizní diváci se při sledování několika vystoupení, která s ním byla natočena, mohli přesvědčit o duševní svěžesti, vypravěčských schopnostech a především fenomenální paměti tohoto energického muže.
K osobnosti Josefa Hiršala se MF DNES vrátí v pátek, v rubrice Umění & kritika.
SLOVNÍK české literatury
čubík, 24.09.2013 00:12:26
čubík, 24.09.2013 00:14:58
Pokud chcete vložit odpověď, musíte se přihlásit.