Diskuzní fórum

RNDr. Václav Větvička je předním českým botanikem a popularizátorem vědy. Zámecký zahradník ve Štiříně, emeritní dlouholetý ředitel Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, je fenoménem ve svém oboru.

Narodil se 13.1.1938. Vystudoval v r. 1961 na PřF UK v Praze obor geobotanika. Vedle rozhlasové a odborné práce se zajímá o výtvarné umění a výstavnictví.
S Českým rozhlasem spolupracoval ještě za svého působení v Botanickém ústavu Akademie věd České republiky (resp. v ČSAV), v němž pracoval od roku 1963. V letech 1975-1992 vedl Pokusnou a aklimatizační stanici v Černolicích, v letech 1989-1992 byl vedoucím Průhonického parku.
Za jeho působení v roli ředitele botanické zahrady Na Slupi v letech 1992 až 2007 zahrada mj. dokončila rekonstrukci historických skleníků a získala semenáček ze vzácné borovice dlouhověké staré asi 4780 let, kterou Václav Větvička pojmenoval „Metuzalémek“.
Parku ve Štiříně věnuje svůj um od října 2007. Od roku 1985 zde působil jako poradce.

Publikoval řadu odborných a populárně vědeckých prací, za něž získal v roce 2004 medaili Vojtěcha Náprstka za popularizaci vědy. Je autorem či spoluautorem více než dvacítky knih, z nichž některé (například Stromy a keře) vyšly ve vysokém nákladu i v zahraničí.
Pozornost čtenářů si získal Poutník okouzlený rodnou zemí, Herbář pod polštář, Něco pro zahřátí duše, Zelená kuchyně, Berounka - Řeka bez pramene či Korálky na šňůrce života.
Záznamy jím moderovaných Dobrých jiter v programu Český rozhlas 2 - Praha vyšly knižně pod názvy Moje květinová dobrá jitra (2003), Moje vzpomínková dobrá jitra (2004), Moje růžová dobrá jitra (2006). Větvička vydal také knihu z textů pořadu Vstupte! s názvem Návraty na místa činů.

Společně se sochařem Martinem Patřičným se zasloužil o vyhlášení českého Dne stromů, který se slaví 20. října. Při příležitosti vyhlášení tohoto svátku v roce 2000 vysadili na Vyšehradě Strom tisíciletí, potomka památné hrušně z Bělé u Turnova.

Moudrý a přátelský Pan zahradník je otcem dvou synů a je také velkým milovníkem výtvarného umění a architektury.

Zdroj: Souznění

Akáty mám rád

Cihly zeleného domu

Plastia na Rozkvetlém Štiříně

Na plovárně s Václavem Větvičkou

Krásná renesanční osobnost:-)

Další zajimavý člověk, o kterém jsem dosud nic nevěděl. Jsou profese, ve kterých jsou odborné znalosti vyvažovány takřka zlatem. Václav Větvička znalosti má, to je bez debat, ale toho zlata se asi nedočká. Může se však dočkat alespoň uznání nás, čtenářů, za to, že i když jeho práce asi nepatří mezi nejlukrativněji oceňovanou, z jeho slov je cítit, že ji má nade vše rád a jim sdělené poznatky budou ještě dlouho cenným zdrojem informací pro jeho následovníky.

Čubajs, to jsi vybral dobře, opravdu úctyhodná osobnost.

s Vénou se znám z receptáře;-)
Přemek

zenge: Siorak: Mbonita: bameka: ...Václava Větvičku znám snad patnáct let z Receptáře, rozhlasových jiter aj...vždycky na mě působil nejen jako opravdový odborník přes rostlinky, ale hlavně jako moudrý, vlídný a veskrze čistý člověk...
...ideální pro první květnový den...

...kdyby tak šlo, aby si jeho větvičku mohli lidé naroubovat, hned by bylo na světě líp...