Diskuzní fórum

Máslo si hospodyně dříve dělaly samy doma, a to z kyselé smetany. Z té se totiž máslo stlouká lépe a je chutnější a trvanlivější.
Hospodyně si na této práci dávaly stejně obřadně záležet jako na pečení chleba.

Mléko nadojené do dřevěné dížky přecedily nejprve do hliněného dvojuchého hrnce. Tyto plné krajáče se přikrývaly síťkou nebo dírkovanou destičkou a stavěly se do studeného sklepa, kde mléko zkyslo a na mléku se ustála silná vrstva smetany.
Někde měly zvláštní komory na mléko a v nich bývala i pramenitá studánka ke chlazení mléka. Často se nechávalo mléko zkysnout i při pokojové teplotě.
Když se smetana za několik dní ustála, tak se svrchu sebrala sběračkou a slívala se do hliněného hrnce "sliváku".
Jsou známé i speciální hrnce na mléko, které mají nad dnem malý otvor ucpaný kolíčkem. Touto dírkou se ustáté mléko vypouštělo a smetana z povrchu zůstala v nádobě. Většina hospodyní vystačila se lžící a smetanu sbírala jen z povrchu mléka. Šlo to snadno, však smetana bývala až na prst tlustá.
Větší sedláci již zpracovávali smetanu získanou i z nezkysaného mléko použítím odstředivek.

Máslo se stloukalo v dřevěné "máselnicí" (máslince), která měla celou řadu podob, nejčastěji to byla dřevěná běžička na kličku nebo také později se tloukalo i ve skleněných nádobách. Na Valašsku, Slovácku i jinde bývala nejběžnější ta s tloukem, ale mohl to být i otočný soudek, nebo soudek v němž se otáčely jen lopatky.
Z počátku musely stloukat pomaleji, aby se smetana nezpěnila a máslo se usadilo jako hrouda naspodu nalepená na lopatky. Asi po hodině práce bylo máslo stlučeno.
Máslo se propralo minimálně dvakrát ve studené vodě, upravilo do žádaného tvaru a pak se tvarovalo do půllibrových nebo librových šišek a balilo do křenových listů.
Hotové máslo v několikeré vodě vytlučené se upravovalo na prodej do různě vyřezávaných dřevěných forem.
Na odstředivce (u sedláků) se získávala smetana přímo z čerstvého mléka. Čerstvé mléko se odstředilo na odstředivce, oddělila se smetana od mléka. Smetana se pak nechala opět zkysnout při pokojové teplotě a stloukalo se stejně, jak je uvedeno výše na dřevěné běžičce na kličku nebo ve skleněné nádobě.
Podmáslí se slilo. Jsou v něm vidět odrobinky másla a je to moc dobré. Je to velice zdravý nápoj a dříve velmi oblíbený, jak lze usoudit z vyprávění na usedlosti u Janíčků na Prostřední Bečvě:

»"Podmáslí bylo nesmírně dobré. Snad proto, že stařenka dávali nám každému do hrnéčka s podmáslím "zingerku" másla, velikou jak vlašský ořech, většímu větší, menšímu menší. To aby nám nebylo líto, že se máslo prodá překupnici Oprštěné.
Nevěděli jsme jak tu dobrotu jíst? S bramborem? S chlebem? Hroudu másla stařenka v misce proprali a s vodou a mísili jej, aby tam nezůstala žádná špinka ani podmáslí. Oprštěná odnésla od nás nejen máslo, ale i vajíčka."«

(Jaroslav Štika: "Lidová strava na Valašsku", Praha 1997)

Více zde: Domácí výroba másla

Stloukání másla

Muzeum másla

U máselnice mě ruka nebolí

Obrázky

nikdy už mi máslo nechutnalo tak lahodně, jako v době mého dětsví.....

jitka.svobodova: ...toto máslo namazané na doma upečený chléb a k tomu čerstvě nadojené mléko, hmm...

Čubík má máslo na hlavě:-D to museum je vedle ve vesnici byl jsem tam :-)

pan.jara: jestlipak víš, Jarouši, že být v Máslovickém museu a nedat si něco s máslem je hřích...:)

...mám to kousek přes řeku, ale zatím jsem se tam nedostal, pěšourem, páč samohyby nevlastním...