Diskuzní fórum

Výuka češtiny je dle tiskové mluvčí Společnosti učitelů českého jazyka a literatury (SUČJL) Veroniky Valíkové zatížena množstvím teoretických pojmů. Při úpravách obsahu vzdělávání, které chystá ministr školství Robert Plaga (ANO), by se proto zaměřila hlavně na omezení literární a jazykovědné teorie. Společnost češtinářů podporuje Plagův záměr ohledně státní maturity: ponechat státu didaktické testy, slohy a ústní zkoušení vrátit zpět do škol.

Ve výuce češtiny by se mělo omezit množství teorie

To má být jako vstřícný krok k tomu, aby zahraniční studenti snáze odmaturovali z češtiny? To by se ale mělo i více přidat ze znalosti světové literatury, chceme-li být světoví, a ubrat té naší české. Nebo možná neubrat, ale cizincům trochu v tomto "slevit", pokud nechtějí maturovat z češtiny na jedničku.

Mně dodnes nikdo nevysvětlil, co bylo na naší maturitě v roce 90 tak špatné, že se celý systém musel takovým ohavným způsobem podělat. Peníze to nestálo (rozhodně ne tolik, co dnes); tvrzení, že by se jednalo o nějakou formalitku u kafíčka, rozhodně odmítám a zrovna tak se nedomnívám, že bych svým pravopisem či nedostatečnou slovní zásobou prznil mateřský jazyk (jo a ten Krakatit, to fakt není divadelní hra od Komenského, jak se dohadovali onehdá dva moderní "maturanti" před nejmenovanou pražskou střední školou).

No, ono na tom něco je, hlavně v tom ohledu, že nemá smysl, aby se studenti učili co je to "oxymoron", když má valná většina z nich problém napsat souvislou větu bez pravopisné chyby. Takže pokud omezení teorie (nutnosti znalostí pojmů) bude ve prospěch zlepšení praxe, já jsem rozhodně pro.

matti: špatné bylo to, že tam místo ruštiny nebyla angličtina.
Jinak to nemělo chybu a jako každý, kdo to již má za sebou říkám - maturita je brnkačka. (to šrocení o svaťáku taktně zamlčím)

gabkin: Nemáš tak úplně pravdu, Milane - struktura maturity v roce 90 (alespoň na naší škole) vypadala takhle:

čeština (v únoru slohovka) + 30 otázek literatura + 30 otázek gramatika, matematika (tam bylo také 30 otázek, ale podle mě bylo naprosto fuk, co sis vytáhl, protože tam byl mix za 4 roky studia), Tebou zmíněná ruština (30 otázek od literatury až po vědu), a nejméně 1 povinně volitelný předmět podle vlastního výběru (30 otázek, vybrat do konce září). Takže, pokud by někdo chtěl maturovat z angličtiny, francouzštiny, němčiny - klidně mohl, v rámci jednoho nebo dalšího volitelného předmětu. V tom nám nikdo nikdy nikde nijak nebránil, a pod to se jako jeden z "prvních svobodných maturantů" s naprostým klidem podepíšu. A věděli jsme už v září, kdy bude maturitní písemka z češtiny, jak to bude vypadat, věděli jsme, dokdy budou výsledky a věděli jsme, že maturovat ústně budeme poslední týden v květnu. Nikde žádný bordel, mohli jsme se v klidu učit (jo a svaťák... tak během něj jsem tedy učení moc neviděl, to se přiznám).

Pravda, po 17.11. se situace kapku změnila v tom, že někdy kolem února nám bylo umožněno si vyměnit ruštinu za jiný jazyk - problém byl jaksi v tom, že všichni už měli otázky z ruštiny vypracované a do května, kdy byla ústní maturita, zbývaly necelé 3 měsíce. Byl to prostě čistě formální krok, podle mě - osobně jsem odmítl zahodit půl roku poctivé práce jen proto, abych během necelých tří měsíců padal do mrákot kvůli vypracovávání dalších 30 otázek z jiného jazyka. Proč by si třeba spolužačka, která žila x let v Mongolsku a rusky mluvila tak, že i profesorka měla co dělat, aby s ní držela krok, měla vybírat místo toho angličtinu, je mi záhadou.

Jinak to bylo vyvážené - nikdo nemohl kvičet, že maturita byla zaměřená nuď humanitně nebo "přírodovědně". Každý tam měl nějaké plus a holt asi nějaké minus. Dnes s maturitou vyvádějí psí kusy, stejně jako s osnovami na základních školách, stojí to mraky peněz a výsledek nestojí za nic.

Jo a ještě vsuvka k té ruštině - za komančů nám začínala povinně až od pátého ročníku, tedy od druhého stupně, a byla na to vyčleněná zvláštní hodinová dotace - ne jako dneska, kdy se cpe angličtina do prvních tříd, a to často na úkor hodin vedených v mateřském jazyce...