Balada ze života

Nejen o stínech.

ze sbírky Slunečno

...kdo by neznal...

Kněžna Alžběta Uherská (nelze dohledat data narození ani úmrtí. Zemřela 12.1. po roku 1189 ) byla manželkou knížete Bedřícha. Jejím otcem byl uherský král Gejza druhý a její matkou byla Eufrozina Kyjevská. Za Bedřicha se vdává roku 1157. Kněžnou se stává roku 1172. A nemá vůbec poklidný život. Boj o český trůn spolu vedou přemyslovská knížata Bedřich a Soběslav druhý. Z nemnohých záznamů o jejím životě je však zřejmé (alespoň mě), že Alžběta nebyla žádná padavka. Spolupodepisovala důležité listiny. Měla vlastní pečeť. Toto je na ty doby opravdu nebývalé. Vládla vší mocí v Bedřichově nepřítomnosti. Po vítězství Bedřichových vojsk v bitvě o trůn (1179), nechává (v románském slohu) vystavět kostel Jana Evangelisty v místě zvaném „Na bojišti“. Kostel byl těžce poničen husity a definitivně zmizel v dobách třicetileté války. Alžběta porodila šest dětí. Jen tři dcery ji přežily. Třikrát v nepřítomnosti manžela vedla obranu Prahy. Dvakrát zvítězila a potřetí uvěřila slovu Konráda druhého, jenž ji obelhal. Zrazena a opuštěna umírá (snad) v klášteře v Doksanech, kde je její hrob.

Tuto jsem vyhrabal ze studentských let, je z rande na Petrově, když holce, se kterou jsem tehdy chodil bylo dvacet. Dnes s ní mám 4 děti a 26 let manželství za sebou. Co je však tristní, když to čtu, tak jsem moc od té doby nepokročil v tvorbě :-)

ncd

Toulali jsme se..

ze sbírky Chmurné vize

https://www.youtube.com/watch?v=4fsbIbAt_mo

Stál jsem na kopci...

Ono to sem asi moc nepatří, ale když ta Múza na mne pořád nemá čas, tak aspoň přidávám gratulaci, kterou jsem stvořila svému milovanému k aktuálnímu životnímu jubileu...

http://www.narodni-divadlo.cz/cs/predstaveni/7871

...

se sbírky Martinské

Kunhuta Uherská (1249 - 9.9.1285) byla manželkou krále Přemysla druhého Otakara. Poté, kdy král padnul v bitvě na Moravském poli, byla zajata Otou pátým a i se svými pěti dětmi uvězněna na hradě Bezdězu. Jí se posléze podařilo uprchnout. Bez dětí, což jí bylo (a někdy stále je) vyčítáno. Snad na ni opravdu čekal pan Záviš z Falkenštejna. Láska je láska. A kdo jsem já, abych ji soudil?

...

a dějí se ještě horší věci, které popsat v básni ani nejde..ale jdu dál - říkají, že to "prej jde"..