V časech Velkomoravské říše bylo území nynějších Čech prakticky územím nikoho. Byli zde samozřejmě lidé. Ale nebyl to stát. Drobné knížecí rody podléhaly tu franskému, tu moravskému vlivu. Nejinak tomu bylo i s vírou. Na Moravě to bylo jasné. Věrozvěstové Cyril s Metodějem kázali tu jedině správnou víru. Tu papežovu. Tedy římskou. V Čechách, naproti tomu, kázali němečtí kněží. A kázali po svém. Nebyl pro ně problém, vzít meč a bojovat po boku kohokoliv proti komukoliv. Jejich víra byla vlažná a prostý lid ji bral jen na lehkou váhu. Dovolil jsem si vyslat moravského biskupa Wichinga na pár dní na misi do Čech. Byl velice snaživým a je známo, že byl na misích ve Slezsku a jinde. Neměl rád Metoděje a ten se jej proto pokoušel různými způsoby zbavit. Je klidně možné, že byl i tady v Čechách. Jeho pocity z té návštěvy jsem si dovolil vyjádřit v tomto smyšleném dopise papeži.

Prostě ráda spím ve tmě. :-)

a bude pokoj od zimy

Omlouvám se za chybku s četou.

ze sb. Nebe

ze sb. Drncavé

Poslech audioverze jen na vlastní nebezpečí. A omlouvám se za chybu v „Smeknout klobouk“.

ze sb. Smrti mé

PF 2016

ze sb. Sny

Věnováno Potěmkinově instituci Amnesty International ke dni Lidských Práv, která už také nejsou co bývala...

ze sb. Vánočník

ze sb. Tibetské

Každoroční zábava.

S díkem pošesté. Přijde.