labuť

Dobře pane! :-)

Něžné doteky v extázi horkosti...

Roztomilé, dětské, tak jak píšeš, je to pro ně... Vítám tě!

Do správné sekce vložil jsi ji...

Včera padaly, přála jsem si, ale neprozradím... :-)

Tyhlety tkaničky ať šťastným botám vpleteny jsou... :-)

Pocity v nás jsou neviditelné a možná je to někdy dobře...

Na léto u moře už vzpomínám a prohlížím fota s nostalgií, jak to uteklo, ale léto ještě je a to je dobřééé :-)

Třetí část se mi moc líbí!

To ne láska, ale my můžeme za to, když o ní pochybujeme. Láska sama o sobě je čistá... I když byl báseň psána v době, kdy mě byly 2 roky, určitě neztratila nic na svém kouzlu, líbí se mi.

Zírám... s pusou dokořán... :-))

Smutná láska...

Atmosféra podvečera... přivírám oči a sním... :-)

Sladká hořkost zůstala po přečtení... za lásku dali bysme vše, avšak někdy chybí naplnění... ST!

Nezapřeš svůj nick ( mažu zasr.) a duši romantika :-)

... a to je moc dobře! :-)

Síla je Tvých slovech...

kdo se umí zasmát svým karambolům, má o moc hezčí život...

Myslím, že bych postupovala stejně, jako žena v Tvé básni a klidně bych Tě nechala žehlit dál :-D

Vždycky je "cosi" ve vzduchu... :-)