labuť» registrace: 23.11.2011 » 55, žena, Česká Třebová
» vzkaz
» děl: 65 |
Komentáře uživatele :
02.10.2012 - 12:20
Jenom slunce a naše duše si ukládají obrazy našich životů i těch minulých... Jana
|
02.10.2012 - 12:19
Co všechno můžeme vidět při pohledu do mraků... chceme-li i vzpomínky...
|
02.10.2012 - 12:17
Já na tu nespavost a taky na ozdobu, všechny darované mám na očích každý den...
|
02.10.2012 - 12:16
Až půjdu do lesa, vzpomenu si na Tvou básničku :-)
|
02.10.2012 - 12:15
Jednou jsi dole, jednou nahoře a kdyby to tak nebylo, určitě by nám v životě něco chybělo...
|
02.10.2012 - 12:12
Kostely jsou krásné, ale mě v nich není dobře, padá na mě obrovská tíseň, proto tam moc nechodím... Jednou mi jeden člověk řekl, že mám asi v těle ďábla, když mi v kostelech není dobře, takže kdoví........
|
02.10.2012 - 12:11
Hmmm... jen měsíc a hvězdy ví... :-)
|
02.10.2012 - 12:08
Smyslnost, tajemnost a jiný svět... i kdyby jméno tu nebylo, máš svůj rukopis...
|
02.10.2012 - 12:06
Téma jsi hezky zabalila do podzimního pláště, také Tě vítám!
|
02.10.2012 - 12:05
To jen Ty sama víš...
|
02.10.2012 - 12:04
Nevídaná láska malého kocourka, až je mi ho líto :-(... :-))
|
02.10.2012 - 12:02
Každá Tvá báseň mne chytne svou originalitou a zanechává stopy až v srdci... i když je v ní stále to stejné téma, láska a bolest... Jana
|
02.10.2012 - 11:58
Neljde víc, než ano říct a ST vmíst!
|
01.10.2012 - 15:11
Trošku mi závěr vykouzlil úsměv, i když pointa spíš smutná je. To proto, že mě ten závěr překvapil... :-)
|
01.10.2012 - 15:06
To je dobře, že má příběh dobrý konec... :-)
|
01.10.2012 - 09:43
Naděje je slůvko, co skrývá mnoho podob a neuvěřitelnou sílu, když jej přijmeme a uvěříme v to, co chceme...
|
01.10.2012 - 09:41
Nabité láskou a touhou
je slůvko miluji tě když oční linkou jsi táhla linku tichem... |
01.10.2012 - 08:37
Nádhera doznívání léta
a vůně podzimu Spěcháme, spěchám, spěcháš tam... k vínu dnešnímu |
01.10.2012 - 08:36
Sláva!, návrat ztraceného syna, už mi tu Tvé básně chyběly! :-)
|
01.10.2012 - 08:33
Moc dobře vím o čem píšeš, vyvěsila bych Tvé řádky všude, kde se dá... Často si musí člověk sáhnout až na dno, aby pochopil o čem je užívání života... ST!
|