labuť

Smutek i naděje
to z básně sálá
Dvě dlaně veselé
když ho máš ráda

Pana Léto mám nejradši, škoda, že už svlíká kabát...

Vždycky, když ho u moře vidím... působí na mne zvláštním kouzlem...

Ticho, co noc svou obtéká
na papír píše lehkostí pírka,
že vzpomínka do srdce zakletá
hledá svou cestu, kde jen je
o ní zmínka...

Příjemné čtení, u kterého se vždycky moc ráda zastavím...

Hezky jsi vzpomínky uložila
do slůvek, do básně
Provázek s krabicí
šeptá Ti, abys žila

Pravdy i lží je tolik na světě, kolik je lidí... každý má tu svou...

Propojenost lásky, bolesti a tématiky války... zní drsně životně, tak jak bych to nikdy nechtěla zažít... ale je opět krásně živočišná... Jana

Když chytnou saze
je blaze zase ... :-)

Kouzelné místo...

Láska je krabička plná různorodosti...

Jejda, to je negativ na jednu hlavičku... víš, život není jen o radostech, to by nás nebavil, potřebujeme i něco, co nás donutí přemýšlet i raní na duši, ale za každou nocí se probudí nový den a za deštěm vysvitne slunce a za nezdarem přijde úspěch... usměj se na život, čeká Tě v něm mnoho krásného i když tomu možná nechceš věřit. Když k sobě krásno nepustíš, nedočkáš se ho... Tak šup hlavu vzhůru, žít je krásný... Nevím do jaké míry je to báseň a do jaké míry je to křik bolavé duše, ale cítím z ní to druhé a proto Ti teď dám jeden tip... přečti si knížku Miluj svůj život od autorky Louise L. Hay

Noooo, teda rozebral jsi to Věrce, jako slohové cvičení... :-)) To jsem zvědavá, co Ti na to řekne. Mě se to dost líbí a co třeba i pár tónů k tomu.?

Pohádkové povídání...

Ty z lásky mají zvláštní moc a sílu...

Naštěstí nejsem z velkoměsta... ale i v malým městě je spousta šedejch babuřenejch larev, škoda, že netušej, že tak to maj všechno těžší...

... :-))... jojo, dnes je to tak...

Pohádkově, to Ty umíš na jedničku, teda, co to plácám, na ST! :-))

Podle básnické nálady vím,
že Ti tam bylo skvěle
a určitě se nemýlím

:-))

Směju se z pohody, co skrz monitor prosakuje až ke mě... :-)