labuť

Nemyslím, že by jsi tu něco kazil a vstup sem má každý volný, tak ať se ti tu líbí :-)

Ale kuš :-), s prvním nádechem se otvírá svět a jak v něm budem žít, jen na nás je...

Vítám tě.

Napsal jsi smutně do mraků
o lidském bolu a soumraku

Tohle chce odhodlání a otevřené srdce...

Hezké, romantické minidílko...

Pomalu přichází čas, kdy musíš žít hlavně sama pro sebe a sama sebe mít na prvním místě... a dětem být jen rádcem, když budou chtít naslouchat... jsou totiž, byť trochu delší, ale jen návštěvou v našich životech...

Jako bych v kamínku viděla odlesky slunce a slzy milenek...

Wow!!!

I ty prostopášníku :-))

Všude dobře, doma nejlíp... se mi to kecá, po návratu z Bulharska :-))

Srdce má vždycky pro koho bít, jen ho nech, ať se pořádně rozhlédne...

Jen těžko by člověk, sedící v takových zdech, psal poezii s jiným nádechem, než smutným... a jak moc o tom vím... Stále držím pěsti a myslím na Tebe! Jana

Kameny v básních
a básně v kamenech
krása, až tají se mi
dech...

... a s létem se bílé květy chumelí... ST!!!

Fíky lepší než rajské jablko... :-)

Mnoho básní a nejen zde, vzniká z bolavých pocitů duše...

Noooo, fakt dobrý!

Aaaach, ty Dostihy a sázky... :-))

Příroda a Tvé pocity, jako na dlani, krásné.