labuť

Kdo miluje, ten věří...

Divoká i klidná jízda
láska je dálnice
a touha víská
:-)


Přeju Vám nekonečnu lásku!

Horké dny jsou plné sucha
pivko hrdlem rychle srká
dědeček i babička
už je prázdná lahvička

Tam na mechové zemi
budem propletení...
A srdce bude klokotat
dlaně horkostí se hřát

Není podstatné všemu rozumnět, ale to, zda báseň ve čtenáři něco zanechá a co z ní je mu blízké... a ve mě pocity zanechala... A o tom psaní, jako terapii, asi něco vím... :-))

Modro je oáza pro duši i srdce
hladí, léčí i radost rozseje

Ať Tě Tvá cesta vede správným směrem...

No, já mám v tomto případě hodnocení jednoduché... Protože jsem četla Tvou předešlou báseň a ta byla pro mne daleko hezčí, tudíž tak hodnocena, vítězí předchozí... Nejsem ovlivněna komentáři pode mnou, ale... vulgární není, jen dívat do zrcadla se nechci, jedině na partnera. Tedy zjednodušeně řečeno, pro mne má kouzlo lehčí erotično a propletená těla, než co je v této básni... :-)... Myslím, že mezi muži bude více kladných ohlasů, přirozeně.

Nač mazat, co lidské je
snad jenom puritán a ten,
jemuž rozkoš je cizí
by hnal Tvé dílo
z modrého ráje
a vyvolával krizi

Je smyslná a erotično, v tomto podání, mne nepobuřuje.

Na šestou vstávám
kohout kokrhá
změťour jeden
určitě se chichotá...
Chci už být v důchodu
ne v úsvitu mátoha

Dokud je láska a je jedno, jakou má podobu, je i smysl našeho života...

Dávám tip, protože já bych, na zadaná slova, nezplodila ani jeden rým.

Cesty odchodů a návratů voní mnoha balzámy... a každý má ten svůj nejen ve smyslech, ale i pod kůží...

Vždyť já jsem ani nešpitla... :-))

Kdo se hledá, vždycky se najde...

I když si člověk myslí, že je na konci svých sil, ještě mu nějaké zbývají... vždycky...

Vždycky žasnu, nad Tvou tvorbou, jak je krásná!

Reálný soudek jsi otevřel... jasně, že není vůbec špatně a jestli je, tak si to děláme my sami...

No a co, přeci jste si pochutnali... :-)

... napínavá...