labuť

Tahle báseň se nedá komentovat... jen řeknu to, co mám ve svých pocitech celý svůj dosavadní profesní život zdravotní sestry... nejhorší pro mámu je, když přežije vlastní děti...

Oslavnost přírody a pokora člověka, tak mi zní...

Je něžná oddaná celá zahalená do lehoučkého plédu touhy... .-)

Černo-bílá elegance
básnického umu tance

:-)

... jasně, že vím... :-)

Moderní doba splátek ještě k tomuto řemeslu nedorazila... :-)

I poslední veřina může být začátkem něčeho nového...

... až za hrob...

A naděje se skrčila
do velikosti malé slzy
ukryté v té největší hlubině
samotného Boha ...

... tahle část mluví za vše... jsi statečný a já stále držím pěsti... Jana

Okamžik plný něhy
který jen touha
dál a dál pění

Kdo chce ten vidí... :-)

Milovat musíš, jinak bude Tvůj život prázdný...

Ještě, že ty holky sviňky
mají na kanečky finty

:-)

... jako bych se začínala bát... :-)

Je moc dobře, když se lidi umí semknout když je potřeba a držet pohormadě...

kadaň znám dost dobře, mám tam tetu a od dětství tam jezdím... a teď jen přemýšlím, že pomatenost ve Tvých básních nikde nevidím... :-)

Určitě oporu Tvou cítí a bude zase dobře...

Jsme otroci svědomí tam, kde není čisté...

sedět na židli a čekat až se štěstí dostaví se většinou nevyplácí, protože nás zákonitě obejde oklikou a nebo mine...

Víka kontejnerů je nádhernej obrat a láska v básni... voní jaro... :-)