labuť

Tak teď jen čekám, co bude příště... matematiku máme za sebou a teď čeština, no to mě zajímá... :-))

Píšeš o životě, lidsky, reálně, drsně, bolestně, ale i se stopou toho, že prožitého nelituješ a své vzpomínky máš jako šperky, dobře ukryté ve své duši... vím, rozumím a stále na Tebe myslím a držím palečky... Jana

Úplně ho vidím před sebou...

Má-li duši plnou lásky
tak jako Ty cele
Určitě ji touha nese
k Tobě do postele

:-)

Umělcova duše
na plátně i v modru
rozbaluje tiše
vzpomínky i modlu

Je bezvadná!

Mě takyyyy :-))

když na hlavou lehce plynou mraky
a slunce hřeje každý kout
na trávě, v lese, u vody
je krásné spočinout

Ta hrozí pořádným žárem... :-)

Tisíce barev a tónů do ticha
něhou a tajemnem báseň Tvá
večer i ráno rozdýchá

Labužnická excelentní :-)

Básničkou se Ti to určitě povedlo.

Dík za rozesmáté ráno... :-))

Touha a rozbušení srdcí
a láska vás má v moci
ať den je nebo ticho noci

Pohádkové básnění
úsměvem vždy ocení
malí i ti odrostlejší :-)

Neverbální komunikace je hodně důležitá a Ty jsi to bravůrně vyjádřil! ST!

Závěr nese tolik pravdy a reality...

Působí na mne zcela reálně, jako žitý život v existujícím městě, ve kterém jsem nikdy nebyla a při tom cítím, že jde o Ostravu a jakoby jsi mi před očima vyvolával reálné obrazy jejích zákoutí... s osudy lidí, které po staletí skrývá a opečovává... Báseň mi přijde zvláštně drsná a při tom je plná něhy, nedokážu své pocity tentokrát přesně popsat, ale moc se mi líbí!... Jana

Tohle je o statečném a poctivém rybáři... myslím, že ho určitě znám...

Vyznání jako přiznání
přiznání jako vyznání
:-)

Pivo uvolnilo brány Tvojí duše
a báseň nezní vůbec suše

:-)

Ač četla jsem v pondělí,
na kráse básně se nic nemění.

:-)