Kajuta

vaří z temné vášně

díky, lidičkové, výletníci. .)

básněnka: Hrad Buchlov, velmi zapůsobil. Mám i pamětní minci. :) Ten lustr byl moc pěknej. Totéž platí o historických litinových kamnech. Stromy byly seshora jak husté šiky vojáků. Rozhledna naproti čouhala, jako lidský prst. Pak jsem zíral na ty klíče, klepadla, hodinový strojky, u zbraní a samurajského brnění jsem zůstal, jako přimrazen. Špalek a popravy mě napadly, když průvodce povídal o způsobech poprav a vyžíval se i když kterási citlivá duše odvracela hlavu. :) Měli tam místo špalku dřevěnýho špalek kamenný. Na rozsudky. A naproti stála kamenná lavice strany žalujících.
To jsem se ale rozpovídal. Jaj. :) Určitě jsem se i zastavil i u stromu, údajného zázraku jistého Vlčka, který jím měl prokázat svou nevinnou, co vypadá, jako by byl korunou v zemi a kořenovým systémem vzhůru. :) Díky. :)

Navenek křehká.. uvnitř silná.

Zvláštně, neortodoxně.. originálně. Yeah. :)

Už zřejmě vím, kterej čertík napsal Codex Gigas. :)

Klasika a.. máminy buchty jsou vždycky nejlepší.

Bez nějakejch cavyků, do živýho pyt.. ehm.. :)

Pokorná, něžně studánka..a sem se budu vracet.

Líbí se mi ta opakovačka.. skvělý!

Laskominy. Dvakrát.

pěkně ch(hladivá) :)

leť.. :)

a s obrazností matematiků si stavět budu chrámy :) st

Ještě, že si ji nesplet s kozlem. :))

Citrónovou jsem dnes měl. Citrónový sorbet a za český groš ještě pomeranč ten dobrý muž přidal. st

Dar. Vidim to (a cítím) stejně.

A pro jednoho nachlazínka: hezkou dovolenou a brzké uzdravení. :)

Šifro(v)zdání.

Z tý černý říčky kalu.. bez vobalu.