Kajuta

básněnka: Neobvyklý pohled na kolumbovské výpravy. Očima druhé strany. Mch. utkvělo mi slovo kansi. :) (Bez háčku). V překladu koitus. Objevovalo se tam docela často. :)

Mějte se tu krásně, pardálové a pardálice, jdu na noční š(l)ichtu. =)

básněnka: Děkuji, že teď budu na noční nehorázně nesoustředěn. =) Ale jde Ti to.. improvizace jedna radost..

Je to silné..

Na kuli? :( A já myslel, že svět je hranatý a podpírá ho obrovská želva. :(

Karty jsou rozdány, kostky jsou vrženy.. V trysku i netrysku. Rovinou. Stržemi.

Silnější přežije..

Přitažlivost srdeční. :)

Bere za srdce a jen tak nepouští.

1*

Plná lidské touhy, přijde mi.

Jdu křepčit do lesa a už mě v práci neuvidí. =)

To je tedy óda na pumelice. =)

Je lovnou zvěří, ač každý člověk pochybuje a zdráhá tomu věřit.

Všem moc díky. Přátelé knih.

Lota: Děkuju moc.. Myslím, že bývá. Protože taková zářivá gloriola a naděje je vzácná a je jí jako šafránu. Ale určitě stačí i nepatrné množství, aby dokázala zapálit další a další záře. :) Tady jich vidím, jako bludiček. Je zajímavý, kam se až dostáváme. :) Též si to užívám. :) A jak. :)

Díky všem. :)

Maceška: Děkuji, byl to účel. Aby nenechala nadechnutí. Chtěl jsem, aby byla jako splašená jízda koňmo, nebo seknutí stilettem. :)

V žebroví. Skrytá relikvie. Co pumpuje snění. V rázném kraji bije.

Byly to prima lumpárny, zlomeniny, odřený lokty, vyražený zuby.. :)