Kajuta

Maceška: Ano, má být brr.. :) díky za zastavení

Pumpa. Vzlet. Přetlak krve..

Někde tam vidím i schovanýho lučního elfa..

Je to zvuk. Křišťálových kláves.

Zmítající vize z říše křehkého skla.

Otázky, které si asi, v jistých okamžicích, pokládá každý z nás..

Brekeke.. koncerty žabí. Pentle. Rybí šupinky. :)

Svišti na golfovým hřišti.. :)

Ignoruj hlas lidu a naučí Tě létat bez křídel. :)

Natura. Síla elementů. Kořen čerpá jarní rentu.

V postranních uličkách srdce se dá i zabloudit.. přijde mi jako takový povzdech..

Jaj, ta mne zasáhla.

Díky, že jste se nebáli. :) Dneska si spřádám věnce.. z dekadence..

Vlnění ~~ Vrnění. Hravost - radost.

Ars poetika. Ten trůn mořský je fakt božský..

Syrová záležitost, co mě čapla nejen za šos

Mně to přijde, jako strach z neznámého.. a ražení smutného hesla, praktikovaného odnepaměti: "Co neznáme, toho se radši zbavme, odsuďme.."

Skvělá práce, co nepotřebuje ani rým.

churry: Svým způsobem ano, pár lidí mi přidělalo vrásky. Jeden je vlastně můj vlastní otec.. Ač se snažím myslet pozitivně, je toho hodně najednou. Rozhodně bych mu nějaký ten optimismus předal, kdyby to šlo. To by si ale musel vzpomenout, kdo vůbec jsem. Momentálně toho není asi schopen..

Díky za zastávky.. za úsměvy.