Kajuta

Mesmerizace. SrdceDiv. Za pohledem tím Kamkoliv.

Zornička zúžená. Předení koček. Růže řeč plamenná. Blikání oček.

Mně se líbila Tvá mince. Její rub i líc.

labuť: Aby jste si tam ale nenasadili kukačku. :) Nebo by se nepřepsaly dějiny chirurgie. :) Což o to.. improvizovalo by se.. jedna radost. Ale nevím, jak by se to líbilo těm na stole. :)

vavaoko: Jak kdy. Třeba při hádce sám se sebou, to asi ne. :-p

zenge: Ooo, děkuji, autore. Tento "handicap" už si částečně kompenzuji experimenty s volným veršem, nebo spíš.. se o něj pokouším. :)

Líbí se mi, jak je to úhledně napsaný, včetně obsahu a citu pro výběr slov. :)

Bastet: Děkuji. Není to žádná velká poezie. Spíš taková menší kajutovská. Čerpám z fantazie, která je u lidí nekonečná. Z češtiny, která je krásná a bohatá!

Krajina barvy slonové kosti..ta se mi líbila dost. Dosti..

churry: Tvé syrové komentáře mne vždycky potěší. :)

básněnka: Mně by nevadilo chytnout se u kafi do časové smyčky. :)

básněnka: A ještě k Saturnově prstenci, prosím. :) A prozkoumat měsíce Phobos a Deimos. Krabí mlhovinu. A čokoládovej Orion. :) Takovejch přání.

Překonat rychlost světla. A vzít to zakřivenou červí zkratkou.. To by bylo něco. :)

básněnka: Voskové muzeum jsme zde otevřeli nově. :-p A mohli jsme ho ještě rozšířit. Přemýšlíme v budoucnu o dalším. Děkujeme za návštěvu. :) My, Rudolf II. :)

Má oči a rozvernost dětského nezbedy a zároveň vrásky filosofa na konci životní pouti. Tak jsem si představoval já. :)

Pavoučí pavučina je úžasnej vynález.. rozhodně se k ničemu takovýmu nikdy nepřiblížíme našimi umělými vlákny. Jsem potěšený. :)

Vlasomlejn.. páni, tak ta víří. Je vidět, že je štíří. :)

Můj kostlivec zvídavě nahlíží ze skříně. Kdo ho nemá, hoď almarou.

I na bestie jednou dojde. Boží mlýny.

Když to nebude cesta vydlážděná lidskými pokusnými (nebo zvířecími) obětmi, tak se ta správná alternativa nabídne sama. Kudy.. Má smutná utopie.