Mbonita

nejdřív Venuše ...pak Slunce:-)

jako bych hleděla sama sobě do tváře....

krášlit duše dětí by se mělo i básničkama

sama jsi klenotnice plná pokladů:-)

mlžím ráda..:-) poeticky..:-)

navýsost ženské...hlavně závěr:-)

život sám o sobě je pravdou spící v našich duších a snů našich srdcí

jednou v celou večer
se tam sejdeme....:-)

sundám si boty a budu jen tak vnímat dění...
takový prostý potěšení z bytí..

někdy člověk kouká do oken prázdnýho vlaku co nikam nejede...

dekadence..to je i prostá lidská existence...

bolestná realita

i polidštění má několik rejstříků jako varhany...

srdce je jen sval..zaplatíš a jdeš dál za duhou:-) láskou nadruhou..

uvnitř bývá světlo a vně tma
cit je ruka podaná
a já říkám...odlož křídla a ponoř nožky do chladivý rosy...
květy pořád voní..

jak pravdivé..

Katko..krásný

kochal jsi se co:-)))

Krabat byl odvážný a síla lásky mocná...
to hledejme v životě...

cestou do náruče...:-)