Mbonita

muž píše o citech..:-)

Krásný Františku:-)

velmi osobní...s podtónem ženského smutku ze ztráty snu..

hutné a pravdivé..jak nebroušený diamant

otevřenou branou jdu
vstříc zážitku...básníku:-)

přijmout život se vším všude chce hodně osobní statečnosti....
je to tak

pokud nandou souzvuk...je to něco nádhernýho:-)

ozvěna zkřehlých stěn
zem co ještě přikryje se
sněhovou peřinou snů
jdu
po peří do naděje zádveří...

Písnička...: víš ,myslím komentáře...pokud mne dílo osloví ,považuji za důležité sdělit své pocity.. a věřím,že to tak děláme všichni...nemám potřebu lichotit,opravdu

jsem klasik...dopis psaný rukou je pro mne dar, je v něm totiž vložen kus duše toho,kdo píše
a jinak píši zásadně rukou...básně..nejraději tužkou a perem ráda kreslím..:-)

šípy v srdci.. jsou trny budoucích růží

trávy jsou princezny luk..a Ty jsi jedna z nich:-)co voní i jemně lechtá chodidla..

Písnička...:
píši jen to co cítím :-)

slovní vodopád
do duše mi padl zcela
jak orchidej rozvoněla se
jak tahy štětce na plátně
okouzleně
paletou barev vzdychla...

skvostná

velmi krásná báseň,poetická,plná obraznosti.

skvostná

vidíš vnitřní smích ?
je krokem k plášti barev magických..
blesků v čase
a jisker v rozevlátých vlasech

tušení citů
rašení květů:-)

ach Sio už chci tu šťavnatost poupat a vůni laskavého slunce...:-)

chutná:-)

mně též