Mbonita

dýchej pro svou ženu

ST

kroky naše vedou nás uvozovými cestami..
stojí u zvonic
u dveří prosí o krajíc
a pravdou poklekají do vońavý trávy

ouha..pan Touha:-)

zní hlasem srdce..

nemám ráda šidítka
radši hrst hlíny v dlani..
bezva báseň...díky za ni:-)

ST

mňam:-)

do ráje se vstupuje v páru:-)

poutníkům zdar:-)

ST

vymáchám své obrazce fantazií
v gejzíru blízko Husavíku
za zpěvu kytovců při namlouvání
obrazce ledůtání rozvěsím
po zábradlí bárky
vzrušená vůní vodopádů i papuchalků
obrazců těl na úpatí sopky
něhy v trávě prvních rán
Vytesán z mlhy stojíš mi
v hledáčku
tak mužný ....Fortunato
řekni mi...
voním Ti...slanou tříští, větrem
mechovými polštáři...
přemýšlím o září.. v nachovém šatě..
i obrazcích souzvuků...

vezmu si svou libru masa...Boldriku
tak nějak exponenciálně
třeba z ramene
pravého...
prý v něm máte schovanou
slabost pro můj dech
když spím v tichu lnu
rovinu překvapení překlopíte
jak perokresbu dívky
s modře obsidiánovýma očima
malátná je chvíle,hladina ve smaragdu
sní o leknínech
o násobení
o proroctvích i zdění nových domů
den...co den...já vážně nejsem sen...
nebo jsem?

miluju ČK:-)

touha vyzpívaná
malovaná...s ženskou upřímností

nejprvě poupata ,pak plody...

kdo naslouchá
slyší znění...duše

vím,,
přináším chléb
i krůpěj rosy

pravdu pravd

jsme nádoby hříchu i cudnosti
špetky ,cetky z ohnutýho plechu
i zlata
máš v srdci šrámy i vrata s panty
na sliby i skutky
kdo
ty
i my
kážeme
pouhý slova..znova se dívej
vidíš...citů kříž

ST

v myšlenkách usazená
něžná...žena...

ST

místo karambolu
opaluji se na molu:-)

ST

plná světla..

ach...je kouzelná naše Vysočina