Mbonita

je v tom mnoho pocitů..ale ta beznaděj světa v tom je čitelná

hostina:-)

mít pro koho žít a s kým žít to je ta pravá inspirace k nekonečný básni..

syrový ,ale moc dobře napsáno

znám ji..je pořád stejně dobrá..

muži jsou bojovníci..ti praví ano...

ST

Navrhuji výměnu bot
i terénu kde budem kráčet po vrchocích stébel
já po kostřavě
Vy po lipnici roční
noční ptactvo vás navede kompasem
křídel svých
sníh se bude smát a hrad
má cimbuří zahalena
jak ramena cudných dam
tam u krbu
na loutnu budu brnkat
vám na duši velmi jemně
stejně víte,
že v královské hře zvítězíte
jak...přece dáte mi mat
krásný jak šát leknínů
a zimu tu si užijem
tak jdem..Vy v lodičkách
a já ...bosatá...,tak aby
frak mne pak mohl hřát...

bolavá

malý pokojík v ráji..
to jen zamilovaní znají:-)

ST

moc mne oslovila...trochu jsem se v té básni totiž našla..děkuji

moc oslovilo

erb můj zdobí..kroky doby...no coby..

člověk má v životě přemýšlet o obyčejných věcech:-)
a hraní..je hraní
dumání..pak rozhraní světů:-)

jako z alabastru váza:-)
dokonalá

navrhuji zhudebnit

ta dáma ..nám dává znát
že jejím sluhou je chlad:-)

popravdě je to až mrazivá představa...

báseň pravdivá jak bytí

jsi blues co zní v každým slově..
skvělý dílko

neumím k Tvé básni napsat adekvátní komentář
proč
každé další slovo by rušilo tu křehkou svádivou krásu

umíš do básní dát kus srdce...vždycky mne to tak dostane...