M.A.Rek

Největším zlem politika
je přesvědčit lidi,
že lže,
i když náhodou mluví pravdu.
(Arây N. Amrmic)

Takový cit se mi líbí.

Usmívám se, díky. ;O))))

Ta vůně mne pohladila a Tvá slova mne naladila. Nebo naopak?

Uf, nezní "ze sloupů a lamp budeme se na vás smát" až příliš drsně? Takové doby bych se nechtěl dožít... Vše ostatní ale sedí jako žába na prameni.

Lilith: Kajuta: Děkuju za pohádkovou návštěvu, rád Vás tu vídám.

Skvělé téma + skvěle zpracované = Zenge

:o)

Je to jako balancování na rahýlu u škotu královské. Ohromující i ochromující najednou.

Vau, tu pihatou amazonku znám. Vídám ji ve snech tam nahoře...

Jen trošičku přitáhnout knipl myšlenek, a letět, letět, a letět…

Pssst, něco slyším. Toulám se po spirálním zlatém řezu, a… …jakoby si tu někdo někde hvízdal.

Jako skleněnka na pouti po kapkách křišťálového lustru, třpytícího se v jasu sebe sama,
hrajícího si se všemi barvami,
pod-roušeného ze skla krajkami…

vavaoko: TetaKazi: Romana Šamanka LadyLoba: René Vulkán: Psavec:
Díky všem za nahlédnutí.
Z pragmatického hlediska v mnohém nemůžu nesouhlasit se Šamankou, z lidského hlediska nemůžu nesouhlasit s Vavaokem.
Duši považuji za téměř nesmrtelnou (Ono, co je to nesmrtelné?).
A víru k uvěření. Někdy na víc není. Někdy to víc než stačí.
Dokud tu někdo zůstane, i ty pohádky budou nesmrtelné.
A ano, toť otázka…

Jak píše kolega. Hledej a najdeš i vhodnější slůvka. Máš na to.

Snad u ústí Ploučnice
by kořen povstal více,
i u břehů Berounky
to nelze skrýt pod trenky,
jen pohled, a rudnou jí líce.

A což teprve na Dunaji,
jak omámíš, ty a luna, jí,
a tam kde teče Ohře
propadneš té vášně hře,
jak rytíř s dřevcem na turnaji...

Romana Šamanka LadyLoba: To by mne mrzelo víc, kdybys přestala. Nepřestávej.

vavaoko: Psavec: Lilith: Usmějte se, je to jen tovar denní spotřeby. Děkujeme za návštěvu našeho krámku, vše je zde k nakousnutí. ;o)

René Vulkán:



Už vzali ji vše
řidičák
i hvězdy berou
jen ta rudá zůstala ji
co vše spálí
i ty, co na ni serou

Dobrý. Ale může být hůř...

Žena krátkozraká silně,
usmívá se debilně.
Jo, to bylo překvapení!
Proč měl roušku na přirození?

Květka Š.: Psavec: To to to jsem rád, děku ku ku ku ji. ;o)