M.A.Rek

René Vulkán: Děkuji, je mi ctí.

To je paráda! Taky jsem si, jako Kajuta, hned představoval onu špičkoběžku.

Závidím Ti takové sny. Ke mne chodí jen takové...

Že budí mne bludné sny v tmách k ránu
ze ztracených cest, jež nejsou v portolánu.

Že v zrcadle temné noci snů záhyby
zrcadlí všechny mé chyby a pochyby...

Besinka: Díky. ;o)

Lilith: Děkuji. To věřím, snad jen ten kdo už odplul by neodplul. ;o)

Proč slané moře stane se z polštáře,
když není už list k utržení z kalendáře?
Proč nepostřehneme, že cosi se mění,
a jsme tak překvapení, když už není...?

Lilith: Ne na každou loď je třeba spěchat s naloděním... Díky za nakouknutí ;o).

V záchvěvech pozdního léta,
z klasů v nahotu pole jsou svlečena,
a v záchvěvech studu z podzimu,
slova, ta hřejivá, jsou již vyřčena.

Co to není? Spontální, skvělé, smutné, veselé, provokativní, prdelózně nasranózní...?

Božka by řekla "šťastná to žena".

Lilith: Besinka: Dámy, děkuji, že jste se mnou byly tam nahoře... ;o)

Jak stárnu, jsem někdy utahanej i z toho snění o dálkách... ;o)

Jo, jo, kytičky, stromečky, kdo by je neměl rád... ;o)

Opodál stál
a voněl mi vstříc,
celý zelený byl
a všude byl hic.

K němu jsem šel,
a trošku ho orval,
upletl věnec z něj,
na hlavu jej dal.

S ním jako vítěz
jsem si připadal,
však vítězem je on,
z hlavy jsem jej sňal.

Poradil, že lepším je
se skořicí v čaji,
je prý proti zánětům,
i cukrovkáři jásají.

S olivovým olejem
je na bolístky těla,
a v odvaru na migrénu,
pokud bys chtěla.

Kdo jej ale rád nemá
to jsou žraví moli,
však rádi volí jej ti,
které klouby bolí.

V polévkách a omáčkách
nejčastěji ho známe,
i k dušenému masu
tak rádi jej přidáme.

Poeticky Laurus nobilis
říká se mu latinsky,
na rozloučenou mi mává
voňavý strom rytířsky.

Závidím Ti optimismus, máš ho na rozdávání. S Tebou bych chtěl chodit na poštu...

Cítil jsem se krásně.
Počítal jsem sny.

Odešel jsem na poštu.
A opět...
... opět jsem se tam nasral.

Lilith: Bylo mi ctí, děkuji.

Besinka: Děkuji ;o). Však to taky vzniklo 10. června 2024, den po volbách...

snad každý z nás, ač to neví, sype sůl
do hlubokých ran svých i těch druhých
a sůl svrbí, pálí, svědí, už nevypadáš cool
a ani nevnímáš svého snu rozpustilý smích...

No, to se Ti povedlo. I s tím líbezným závěrem. ;o)

Sice se ztrácím, ale při moc pěkném čtení. :o)

Lilith: Přivonět... ;o)))
Děkuji.

Radegast: Lilith: Besinka: Děkuji Vám.