M.A.Rek

nikdo známý: Lilith: Besinka: Anfádis: Díky. A jsem rád, že už víte jak na to. ;o)

To je ale flóromorbidní!
A to vykvetlo úplně všechno
semeno co bylo v ní?

nikdo známý: Lilith: Izzy: Besinka: Díky moc, připíjím Vám na zdraví z té modré...

Vítej na palubě, ať na můstku jsi či na přídi,
ať dobrý vítr ti vane a nádní nezapáchá,
ať šášeň nepotkáš a kormidlo loď dobře řídí
se stopou veršů pod kýlem, a na bouře bacha...

Tak jako na konci války mírem je vzdáti se.
v podzimu života je smířením rezignace.

DoST dobrý.

Žhavěnkově pěkné.

Zeanddrich E.: Lilith: libour: Besinka: Děkuji všem za návštěvu. ;o)

Jo, to je zapelkitej oříšek,
dnes sehnat desetníček. ;o)

Slabik to má akorát, jen tomu můžeme říkat třeba panku. je to pěkné.

Jo, pěkné.

A což teprve slabikář:
Ema má mísu (plnou),
děda ma maso (staré),
máma má danu, táta se má...

nebo povinná četba:
Dva roky prázdnin Daleko od Moskvy, či Ruda zuří nad Kladnem, nebo Jak se kazila ocel Na východ od ráje...

od dětství k sobě
od pastvisek až k nebi
tak velký byl svět

Vítr strništěm mým se prohání,
pod kabát i kůži, v duši se vkrádá,
šeptá mi, že dnes už včera není,
rub není líc, a ta pravá není pravá.

Moc hezky cukruješ.

Opravdu pohádkové.

V království času je díra,
mé já do ní lačně zírá,
v ní k vidění co bylo a už není,
vše krásné, co upadlo do zapomnění,
škobrtnutí, padám, z díry jen škvíra...

Pěkně hravé, nenudivé.

Lilith: Besinka: Děkuju. I latentním.

Takhle píšeš po promarněném čaji?
Mohu Tě pozvat na čaj?

Tedy, chuděra, to muselo být už kolikrát...