churry

...vyzrálé...dobrý buket***

*aeterna veritas*
+ad mortem ducere+

...ještě je dlouhá cesta...
...už aby ***

Setkání v čase
Dotýkání
Polibek ma čelo
Požehnání
Lití a ladění.
Zvon
Souzvuk. Souznění.
Tón
...dvou...

...žasením...

...kvituju, že se otřel i o Finsko...

...nebeská...

Hezkyyyyy***

Tohle dílko má v sobě neuvěřitelnou sílu***
Zhuštěná atmosféra v kladných položkách

...Koloseum...

Serotonin...
Kámen z letek netopýrů...
Knůtek z vlasů...
Zažene stín
Zažehnutá. Nese víru.
Darů krásu...

"Chury mury fuk..."

...nikdy nepřestávej...***

***!!!***

...svůj frak odhazuji v dál...
Do civilu!
...odcházím
do exilu...

vtipník do posledního dechu***

Čerstvý závan do plachet...
...ta vůně...

Vrásky do úsměvu
...tenké prasklinky v ledu*
"o)

"Revoluce požírá své děti"
Nevím, koho cituji, ale v těch pár slovech je naprostá pravda. Vzpomínám na svou babičku,která byla jadrná a tvrdá realistka, celý život dřela a třela bídu jako vdova po legionáři z I. světový,vychovala 2 své a 5 nevlastních dětí, a od komunistů se dočkala mizivého důchodu s odůvodněním, že "nemá odpracované roky". Můj otec "venkovský disident" se po "sametovce" dozvěděl, že nemá nárok na rehabilitaci neb "dostatečně netrpěl" (taky v dobách zvonění klíčů byl značně skeptický, celkem správně předpokládal, kam dospějeme). V současné době můžu uvést sebe jako samoživitelku přežívající s dětmi různými "zázraky reality" a svého bratra, který je tvrdě "za vodou" a jako sytý hladovému nevěří...Přesto spolu dokážeme na běžné lidské úrovni vyjít... Stručný blábol, který mi vyvstal na mysli při čtení tvé povídky...Lidi jsou lidi = lidstvo se zahubí samo...

***

Dooobře našlápnuto*