kavec» registrace: 28.11.2011 » 71, muž
» vzkaz
» děl: 231 |
Komentáře uživatele :
18.06.2014 - 10:06
... Ta druhá polovina básně mě úplně dostala . Je fantastická a četl jsem jí několikrát . V tichu je obsaženo všechno a nemusí být ani slova ... ticho ti rozumí beze slov . ST . Jirka
|
18.06.2014 - 10:03
Je to celkem super , když máš nějaký cíl , ale na druhé straně potřebuješ mít stále zdraví a být optimálně nad vodou ve všem ... a hlavně musíš milovat a musí tebe také milovat . Zajímavě pojato . ST . Jirka
|
18.06.2014 - 10:01
... raději nevzpomínat ... jak ti je přes šedesát .
ST . Jirka |
18.06.2014 - 09:59
... Plně souhlas s Lotou , dlouho jsem něco podobného tady nečetl ... ST . Jirka
|
18.06.2014 - 09:56
... Bolí každé slovo ... ale , asi to tak má být .
Jinak mi se líbí , protože také ve svých básních moc nejásám . Nemám proč ... ST . Jirka |
18.06.2014 - 09:53
... Moc dobrá a líbí se mi . St. Jirka
|
17.06.2014 - 17:08
... Pro takové básně stojí za to žít i umřít .
V němé pokoře a důvěře v Boha smekám svůj klobouk , před každým slovem této tvé nádherné básně . Za každým slovem stojí Bůh a já : tu jeho přítomnost ve tvé básni cítím . Moje ubohé ST , je pro takovou báseň hrozně málo . Posílám Boží požehnání ... Jirka |
17.06.2014 - 17:02
Vyndané sirky
ze tmy tunelových popelníků ... Rozjetý vlak v tlející nádheře kdy světlo všech vesmírných vzkazů podléhá důvěře z toho : ...Co nebylo vysloveno ? Když plamen posledního kmene rámoval zapadající slunce měnící les na prázdnou nádobu : ...Prostou slov a vět tohoto zapomenutého dohořívajícího vzkazu ... St Jirka |
17.06.2014 - 14:33
kvůli patce a peci
jsem začal na poušti vzývat tvůj obraz mlčenlivé vody hlubiny studny kdy neubývalo ženských stop v písku rozpálené pouště kráčejících za snem rtů drolících čerstvý chléb na milencových rtech : v ošatkách podávajících nekonečnost cesty v každém kroku co vzdoroval vášni z žízně rozpínající se mezi zapomenutými stromy ... ST Jirka |
17.06.2014 - 14:26
Moc zajímavě pojato ... a všechny pohádky mají něco do sebe ať jsou české a nebo ruské a to něco se z dnešní literatury vytratilo a nikdo to tam už nikdy , podotýkám nikdy nevrátí . ST Jirka
|
17.06.2014 - 14:24
... Také se mi zdá , že pořád někde padám a nikdo to neumí zastavit , natož já a nebo anděl , co by mi podal pomocnou ruku . St Moc dobře pojato . Jirka
|
17.06.2014 - 14:22
... Každý musí nějak začít ... a školačky pak mohou hravě přejít na tří rychlostní vibrátory ... Moc dobrá k pobavení . ST Jirka
|
17.06.2014 - 14:20
Dobrá , ale mrazící v každém okamžiku , co na ní spočinuli moje oči ... St Jirka
|
17.06.2014 - 14:18
Snad ztratit se
v tom kabaretním lese s dámou tančící půlnoční kantilénu na zrcadle střípkovosti tohoto obnošeného snu : Kdy hudba přestala hrát v domnění že všichni odešli do odkladiště svých tunelavých domovů v pableskování klínů ústřic tvářících se obojace na plochách klínových bílých talířů ... ST Jirka |
17.06.2014 - 14:12
Dobrá ... ST Jirka
|
17.06.2014 - 14:11
Připadá mi to jako zaříkávání temnoty noci , jako by
noc za něco mohla ... ale , jinak moc dobře pojato .ST Jirka |
17.06.2014 - 14:08
... Bůh nezahodí žádnou duši a myslím si , že peklo je pro druhé parchanty , co mají na rukou lidskou krev a lidské životy ... Podívej se kolem sebe a kolik jich uvidíš a nemusí to být ani odsouzení vrahové . Líbí Jirka
|
17.06.2014 - 14:05
... připadá mi to jako nádherný obraz , který se maluje , před mým vnitřním zrakem ... Líbí ST . Jirka
|
17.06.2014 - 14:04
Moc líbí ST . Jirka
|
17.06.2014 - 14:00
Ostřená úskočnost viděná
přes bublinky vody v trubkách vodovodních znamenající v tomto jediném okamžiku vyvrcholení úporného snažení : ... pokořit svými slovy okamžik co pomalu propadá přes síta zapomenutí do abstrakce slunce západu na špičce tvého prsa ... Moc super ST . Jirka |