básněnka

obaleč jabloňový:
jablečko obalená děkuju:-)

René Vulkán: děkuju, taky mi dala přemejšlení:-)

že jsem z vesnice a žiju ve městě...

přiznávám už bych se nevracela...

ale vím, jak být celá

a ještě povídej
tak jako vždycky

o ještěrkách
o hadech a o jabloních

ve vlasech mi voní
tak povídej o líbání
sladkosti v lesích
a vodu hledej v stráních


stiskni mne až kosti praštět budou

ještě žiju

pro povídání

zenge: zengáčku, jsi chytrej kluk!:-)

detektor: dík za zastavení :-)

Instinkty existujou i v lásce...i šelmy jsou prej plachý:-)

Že prej ti lednem bledne kůže? Andante z křídel básnivýho muže:-)

přátelé, všem díky za zastávku...

Mbonita: Jituško, děkuji za tvoji empatii...

zenge: já sledovala příběh, do kterého jsem se vžila...
je mi nějak jedno, zda byl plagiátem a nebo ne, jen si myslím, že stejně nemůžeme pochopit utrpení a ztrátu důstojnosti lidí, kteří prošli těmito nechutnými zařízeními...

Je o tobě:-)

láska je věčná
jako myšlenka

i černý moře hoří
nejen hoři
ale plane i něčím jiným

snad ohněm po životě

není nad značky:-)

sám sobě odpustit je podle mne kumšt
ale láska odpouští nám všem...

ta je moc hezká..tak na zdraví:-)

koho si sama k sobě pustíš?
toho, komu důvěřuješ...

havrany mám ráda, maj krásný oči a černý záda:-)

ty zákazy mne taky nemrzely