básněnka

a šel jsi mlhou...po svém čase

mám radši maso, nežli sladké...z marcipánu srdce hladké...:-)

řekla bych, žes světa znalý...povaha česká...že prej sme malý?

čtu mezi řádky..vzpomínky, co bylo ,co nevrátí se zpátky

řekla bych
až přijde sníh
že kontrast bude kusý
že bez barvy jsou jenom husy?

pak utřeme si asi pusy
možná i pod ubrusy
tam kde končí záda...

K večeřím!
A halas bytem
rodiny nerozbité
a věřím, že ještě jsou
čistí a milováni
a věří!
... V povídání.


tohle bere za srdce...

Špáďa: láska má nejen oloupaný břicho, prostě lační
i s mřížkou ventilační...nemá ráda ticho, kdo ale miluje, zná možná mnoho jmen, ale ráj... ten jenom jeden

někdy se bojíme a jindy ...mřeme od odvahy...nikdy ale hlady..a nebo ano?
no, stojí ale za to..žít každý ráno!

život občas štěká, ale taky mňouká...:-)

Lota: jaký pak babí věk...netápej, chápej, básněnka mluví v náznku...a neleží při tom na znaku:-)

Lota: jaký jméno má láska?

ten konec mne dostal:-)

zvíře v duši...

Špáďa:
svícen a nasvícen
no muži na tom muží!
a žena tápe...zda svíčka nebude jen pro malíčka...:-)
pak zavřeš svoje víčka a hle už tě mačká
slovohrátkou...mačka:-)

každej je sám za sebe...ale taky záleží na nemoci...

Špáďa: hosana... pro žlučník do rána:-)

tvým šémům napěněným:-)
špunty:)

Lilith: tak to já nepopíjím, ale jím zcela netradičně..ananas..ať žije Martin:-)

Kajuta: a to já ráda...hlavně se nehrbit a natřít i záda:-)

a prospat zbytek do nebytí, po nebi tít...
slepený křídla ptačí
jsi jako pampeliška
po chumáči tíhy

život je trouba
dělá i rýhy

ale žij..na spaní času dosti
až nezbydou z nás ani kosti...