básněnka

stále znova schází kdo už není...

slyším jak lají...zakvokají?:-)

tys vzýval madonu bez podprsenky
a krokem chvastounů ti lál místní kněz
tak střez se básníku vody mělký
v dálce
už totiž šumí jez

myslím, že nic nebrání..vejít si do lesů a do strání

zloděj spánku..že by láska?

a mám prý v hlavě
jak se tak říká
snad myšlenka je vlak
co má svou cestu
pro lyru od noci
nespím a čtu
o Otci:-)

vždycky byla nějaká ta doba těžká

náměsíčnost..a jak krásná

jméno Johanka se mi vždycky líbilo...a jahody...snad takovou měla rtěnku...?

řekni kde ty kytky jsou...?

jsi zvíře?
a kdo dal komu?
sluním se na břehu
po mamonu
a vlny přelejvaj mi ústa
jsi prázdná nádoba
já pustá...

to tak někdy bývá...že duše doutná...leč i tak neubývá

jen se toulej..
i když mně zrovna nohy bolej
tuhle tvou přečetla jsem s chutí
usmívat se... mne nutí...:-)

ta holčička je někdy maličká
a nebo je z ní občas slečna
je skutečná i neskutečná...

jestli mám mít přání? že stačí zacinkání..co klíče? ty prý už tu byly a psi na ně z vily vyli:-)

láska je...tak křič i ty...

pohlazení je někdy lepší zázraků...

jsi klasická ženská:-)

co muži vlastnící bříško..vaničku..chovají v něm múzičku? :-)

každý máme občas smolné hry