básněnka

jsme spolu tisíc let a známe se navzájem?

a sypala kvítky pro posty...

spalte ten smutek..tak hyjé hula hop

Takhle po ránu otevírat ránu...a v žilním systému tekly reliéfy, něco jako malá rozpuštěná štěňata od Járy Cimrmana, ztrouchnivělá panna a nebo ztracená jantarová komnata a pak někomu dělejte rozbor krvevního obvazu... z mokvajících puchýřů ...jémine a tamhle je dokonce hranostaj a Sixtinská...

Tak smej tu špínu milej kámo a řekni, drahá dámo, život je občas pěkný drámo, ale i tak je pěknej...

a v torzech lampy
adjektivum plynu
láska je maso
podjatost a rým
tak přece k čertu... s ním
svrhnout ten klam pastorálních rytin
pro kulhavé světlo... občas svítím?

život je barevnej a jde dál, jako ty...aneb svačina se dojedla, posloužila k nasycení...

připomíná mi to jeden film...

doufám že s křížkem na krku... jsi nešla se zdejším kkk?:-)

jejkote a určitě nebyl pojištěnej...

jo duha je nádhernej most
tam i zpět... a dost:-)

to by mne taky zajímalo:-)..dle anotace:-)

a bubnuje sakra skvěle...vlásečnicemi

je moudrost skryta v přísloví i básně , zdá se... dásně osloví:-)

jsi Pokuston?:-)

to bude jen trošku kocoviny:-)

zenge: básníku..děkuju

krizekkk: myslím, že jo...:-)

ta je ale krásná...

René Vulkán: já nevím Vulkáne, nezdá se ti někdy , že to přeháníš?...