básněnka

vavaoko: jo šílenství krve...

zapomenout a jít dál, ale jde to ?

aspoň máš na co vzpomínat a doufám, že na světě jsi tak jako tak , pořád rád:-)

von byl tak rozervanej, že tělo dívky rozerval

Julio Caesar, byl šílenej lev a řval...

vavaoko: ještě jsem zapomněla dodat, že jsem byla na výstavě Andyho Warhola a odtud ty moje barevné pocity

ttragelaf: pozná svý lidi...když tíhnou k ní:-)
skořápka neskořápka

vavaoko: každej má právo vidět ...kývu:-)
vždyť láska neznamená skývu..znáš Ivu:-)

Adama: díky...je :-)

krásně se třepotala:-)

Temnota je taky potřebná, aby člověk viděl ty kontrasty se světlou stranou:-)

Svět je zdá se bzučivé místo pro život, tvé básně mne vždy obohacují:-)

vavaoko: na básních je báječné, že se dají vykládat různě, tvůj komentář se mi moc líbí, kdybych mohla dát jedničku, udělám to, takhle jen...děkuju Františku:-)

Je jako balzám z ohňů noci...

řeka: děkuji za tvé vlny...

Magica: usmívám se, já se zrovna tak řídím pocity u jiných děl..i u těch tvých...a děkuji:-)

mutace se povolujou
podpis a razítko: v.r. mutátorka:-)

počasí je vobčas na draka...ale v každým dni se najde něco, co obohacuje...

mně se brečet nechce, jedině nad tím , že mám asi dvě kila navíc:-)..ale buchty s povidlama stejně upeču:)

ani nevím proč, ale představuju si u tebe žlutý oči:-)
asi že vnímám ten křik...

kdybychom měli průzračná čela
to by se atmosféra chvěla...