básněnka

a co třeba pampelišky a sedmikrásky?:-)

každý máme cenu...a úkol... od Stvořitele?

černobílý býlí...

ještě že je ..ta přítomnost života...

úplně tě vidím...občas se stane, že nám nebe padá na hlavu..a děje se to snad pro to, abychom jej lapli...aby si nenabilo kolínko...

odpusť i sama sobě...

myslím, že ti bylo dobře a zase bude:-)

a tak se z toho vypíšeš...

srdce na pravým místě...

za sebe říkám..A je!

múza občas odejde, aby znovu přišla
osobně bych kousnutí nebrala tragicky..co když bylo jenom jako kočičí?

Tak tohle je skvělý, bavím se ;-)

Zestárly oči prázdnotou, kde dříve láska byla, stín vzal rdění a v tichu hlasů jen utrpení a přesto ...asi žila dál, jen zranění se nikdy nezhojilo...od té doby neměla ráda harmoniku a šeřík

Za tuhle ráda přidám nejen slova, mám dojem, že ta dáma byla hodně sama, jak praví fáma...prý princeznou byla, těch co ve stínech žijí a krev pijí...

Tak pro ten křik, co není zvyk...

Odpal střelou...a co střepy, déšť není slepý, spíš obnaží co slepí...

Toulám se s tebou touhle básní, možná že opět zkrásním a znemožním se před tebou, až pavouci síť upředou ...v zeleném moři prý shořím poledním...

Asi piješ moc hořký kafe...

Do hnízda svítí čimčarání, slunce jak louče nese zpěv...

Když dva se spolu zadýchají a zamknou půst, pak láska splývá ze dvou úst...