básněnka

Někdy se staví bezmoc z hřebíků, netřeba láti do býků, neb připadá mi nebezpečné říkat... ty vole krávo třeba slečně...:-)

Život bují, zmar i ďábel jej provokují a kdyby lidi měli povahu andělskou, bylo by poučení?pro klenbu nebeskou..?

Když tě zničí naladěná struna a v knotech rozsvítí se svícen
...od hlavy až k patě, ztratíš nejdřív hlavu, posléze i gatě, hořlavost pak nezná přímky, ba ani latě...:-)
Pak budeš odpaničen...

je jako sen, tak lehké pohlazení a i když nejsem černobílá, vím, že život není skýva..

Petře, moc děkuju za zprávu a taky za Tvoji snahu a trpělivost a obrovský kus práce, který jsi při organizování výstavy odvedl...ráda jsem se zúčastnila..Ivana

Peklo v sobě známe, občas prej srdce láme

Cizinci vzali se za ruce...raději pro lásku k lodi, než pro naději...spolu chodí

Měsíc má oholenou hlavu, jsem vykladačka, plavu...

uj, Ulm ut tumluju!!!:-)

Kam?pochop...mák pochop!!!!:-)

Připojím se ke gratulaci, bez Libresu bych neznala tolik lidí, z nichž někteří se stali velice blízkými přáteli...Díky...básněnka

Jonáš není přìzemní, jen...břišní stěny savce neposkytovaly dobrý výhled, prý tálo a vody přitom bylo jen po kotníky

Nechci psát elaborát, jen vím že každej má slabý chvilky ze životní násobilky...

Měchy citů dýchají pro orbitu...

Pohled boží...zbásněný někam do podloží...

Kde příď se rozbila o slovo On, i voda nese zmatek- Babylon?

Já mám na kůži tečku od propisky, co na to řeknou tvoje slovotisky?:-)

Jé to mne potěšilo, tak snad příští rok, co říkáš...Sio?:-)

Jen příběh? Ale kdež, tvá plavba je modrá, snad pro protěž...

Má láska ale nemá uši, duše ještě žije, v amforách Tvojí poezie...javorový mízy mi poskvrnily lem podzimní řízy, jdu si zlehka žít...

Život má spousty řešení, ale je na nás, které si vyberem...jedním z nich je ovšem čas, plyne si a taky léčí...