básněnka

HANKA: byla jsem jen trochu unavená...ale...:-)

Maryje...: milá Maruško..kdo ví...:-)

Lilith: díky, má maličkost se klaní, jen nebe není z mojí clony:-)

Kajuta: voní tak čerstvě...nakrouhaně:-)

právě jsem se objednala...abych byla krásná, asi princezna...jen Franta mne nezná:-)

jdu do sprchy...perseidy jsou krásně horké:-)

jsem prý zvíře
mráz i jinovatka
žít se mnou to jsou jatka
mám v patkách špičky kočky
a ocas z páva
jsem zvíře
nu což
jen když jsem zdráva:-)

mein Gott...pánbíčku v nebíčku, ty to vidíš
jen chvilku tě nechám o samotě...
a jsi jak kotě! :-)

jdu si najít sukni...se smrži ...mlžíííííííímmmmm:-)

mám obrázky podléšek a sněženek
a sněhu u nich není
možná je to tím
že pro včely jsou potěšení...

řekla bych, že je to smutné
ve sněmovně pití nutné...

já nechápu věcí...ale tahle jde až z plecí:-)

já bych nic nemělnila:-)

a tak pořád dokola...:-)

najednou zjistíš že jste si cizí, kam láska asi pořád mizí...

odešla v nenávratno...možná je to dobře, možná špatně, jak ale pro koho...

co takhle založit fíkusový sad, odešla, ale máš ji pořád rád...

jdu si osahat jarní vánek...jen ten, co vane v metru, je jako uragán:-)

vše je řečeno...poslední slovo je jako báseň!

a nebo tuší až moc:-)

tahle je velmi zvláštní...přiznám se, že mi stačí poslední sloka...