básněnka

Lilith: páč ty už vo životě ledaco víš...viď?:-)

v korunách tiše
dýše

duše...

i to se stává...když naděje polehává

Muži nás občas zabíjejí, aniž by si to uvědomovali, je jen na nás ženách, jak přežijem to z láskyvražděníčko...

čaruji....:-)

při poklimbávání trochu chrápu:-)..ale tohle chápu:-)

taky mám pocit, že ty děti najednou zestárly:-)

tuhle jsem ho taky našla...:-)

HANKA: tak se tak... raduju:-)

René Vulkán: moc ti děkuji:-)

Taky si říkám po kom jsem :-)

Přesto není znavený...občas se ale zdá být slepý...nebo... my jsme ti nevidoucí?

Já bych svedla bláťuláky...:-)

detektor: ano, někteří komentující velmi intuitivně odhalí podstatu bytí;-)

enigman: ty jeden pábiteli;-)...

Přidávám osvědčení, že můžeš stále vysílat.Podpis: za cech cestujících slovohrejců...v.r. Ív;-)

Právě jsem poštou obdržela zasvěcovací čepec a jdu se podívat do domácí svatyně, zda je prázdná, abych měla soukromí...

Co na to říci,
osud je někdy na opici
...a černo zachvacuje slatí,
snad duše básnířky
to te-rasovinko volovinou zhatí...

Z bejlí vaříš, dám si lásku...

Trpké je to, pane milý, maškary nám zavařily, ze škáry do škváry...