básněnka

Opravdu to jsou lovy beze zbraní...

Ani nevím proč mám ráda křest, snad pro tu neopakovatelnou čistotu...

Osobně poslouchám nejraděj zpěv velryb...mokasíny jsem už zula, láska... ta nezná číslo nula

Prý nemám stání, tak černá jako klavír, duše s tělem v bílém milování, jen nemám tóru, pro pokoru a novou košili, latentní fazónu ze tvých vin, popijem znovu dobrých vín a přát si budem slova pro orloje...já znám ta tvoje...

ty náušnice si pamatuju z dětství...jak bylo s nima červenání:-)

to zase přejde...

Tahle krásně hladí:-)

Nenech všednost vstoupit hluboko...nač bude potom hyzdit tvář, obracej život jako kalendář...

když se stal zázrak...

hlavně že jim to pomůže

Kapka: ani muk...plavu prej jako ryba, rébusem..kus za kusem:-)

připadáš mi ale stejně malinko pokrocená:-)

burácíš docela dokoulená:-)

zcela jasné:-)

jsi jako voda pro plovoucí:-)
že dá ti svoje... na tvoje vroucí?

dusím se kouřem cigaret
snad nemám ještě levný ret
a žlutou sebevrahů

znám odvykací můry
ztracený básníky
balvany
trávníky

mám přece okno v duši

jo pátek , to je prima den:-)

kasparoza: máta patří do koktailu:-)

Lilith: asociace:-)

CULIKATA: miluj se dostatečně....člověk podobá se rybě, věčně:-)