básněnka

Prošla jsem se tou temnou stranou...těmi zdmi beznaděje...

Přecházet sem a tam, mříže z ran, tak z klece ven, jsi přece šelma...

René Vulkán: jsi vůbec vychutnavač, nebo patříš mezi rytíře z luku srdečníků, ležících poněkud nehybně na pomnících z předzítřků ? V karafě je totiž stále roztok životnění...:-)

A mně se to líbí :-)

To se stává, že noha života občas pokulhává, myslím že každý z nás zažil mnohokrát tento čas...

Někdy se bezesnost rodí sama a jindy... tak jiná přijde... nahá dáma, na polštář dá ti jen parfém s vteřinama a vroucně špitne...piš

...odeslal se mi dvakrát stejný koment a tak upravuji tento na :-)...

Lugilla: díky...že ty máš dobrý brejle ? :-)

Nemůžu uvěřit, že by měl starej dobrej Oscar pravdu...a dík za ty krásný básně:-)

Přeju ti tu krásnou lásku, ten nádhernej cit...

jdu si hvízdat s tebou

Píšeš i pro moje potěšení:-)

zelená víla: bylo mi líto Anny...

la loba: i ty jedna palačinko ...:-)

Je to sice krásné, když sněží, ale já se na to pak raději dívám jen z okna:-)

V závěru čtení jsem se dopustila pousmání...

Moc moc pěkná argonaute:-)...

kavec: to máš pravdu, ani já nejsem na provázku...a díky:-)

Už jen to jeho jméno hovoří...

Jdu rozžínat...:-)