jc senior

†

zvířenka: zenge: básněnka:
*
není jen nosič pochodní a smutku
stařec (snad) v průvodu jinovatek
i pozdní květ zasune do živůtku
a sáček slaných cukrlátek
nabídne bez předsudků
*
Dík za zastavení a komentáře.

být neživ, obracím se v hrobě
flinta, hospoda a pes
vzteklá žena, přítel les...
ta báseň je přece o mně!!
:o)

...
a drobty na stole přikyvují
*

Mě okradl jistý Miroslav, na důchodu!!
**

Andělé jsou mezi námi, jen je někdy nepoznáváme...
*

Taky znám Podzim, mě ale nedostihne!
*

ještě že nejśem muzikant a metal nežeru, takový "peklo" bych nepřekous
:o)

klubíčko zmuchlaných nití
sráz a pod ním dřímota
kámen pro vadnoucí kvítí
až klubíčko se rozmotá
*

západ slunce, šípků barvy
trn vzpomínek, v ruce hůl
trn vzpomínek na petardy
co život někam odsunul
*

...dávám přednost ořechovce...
*

zvířenka:
Báseň je družkou levitace, vznáší se na polštáři pocitů v oblaku metafor a stačí neomalený dotyk, slovo nepochopení a následuje pád do přízemnosti.
*
V mém předchozím komentáři asociuje smutná pravda o pasivitě a rezignaci, která je ovšem vzdálena tvému velmi zdařilému dílu.

"Činy nejsou levný"
tak ti nejchudší nedělají nic...
*

postava lehce schýlená
na jih tíhne, někam k moři
však na stará kolena
jižní vedra, ta mě moří
mechem drát se v stínu lesů
radš lanovkou na hory
že potrpím si na noblesu
dám vystřelit se z Aurory
:o)

s pamlsky i s laskavostí
jizvy, mýdla inspirace
bez výsledků, je to k zlosti
marná zdá se moje práce
a přece nepozvednu bič
pro apely: Liško cvič!
*

Chíle se opakují, kdo zapomene, tomu se připomenou...
*

Přečetl jsem tvoji optimisticky laděnou milostnou báseň a cítím se lépe...
*

Verena: vavaoko: vanesa: ttragelaf: Špáďa: s.e.n: matousekKkrejca: Lilith: Květka Š.: krizekkk: isisleo: Dota Slunská: básněnka: Ardina:
Vám všem, kteří jste se mnou "prožili" bezesnou noc děkuji za společnost.
:o)

život je krátký sen
a jeho přítel spánek
je často přistižen
svlečený do nedbalek
jak s přítelkyní Múzou
básněmi plní blok
když půlnoc kypí hrůzou
pro ukvapený krok
*

nádržíčko na Islandu
sněhuláci pod čepicí
měli zimomřivou srandu
sazemi jak komín čpící
příjezd ohlásil brzký
té lokomotivy Zrzky

pan pžednosta do rozhlasu
ohlásil pak příjezd z Čech
že právě otevřel kasu
nemusí být žádný spěch

do Čech vrací se pozpátku
u oken místo zaručí
halda uhlí na uhláku
a sněhulák průvodčí
*

Milostná poezie, vyjadřují touhu i utrpení...
*